|
|
| Rychlostnice R52 |
| Mikulovská rychlostnice |
 |
| Brno,Dolní Heršpice - Modřice - Rajhrad - Syrovice - Pohořelice - Nová Ves - Mikulov,státní hranice (A) |
| R52 je vlastně z části dostavěná německá "Hitlerova" dálnice. |
VZHLEDEM KE ZMĚNÁM BUDE TENTO ČLÁNEK UPRAVEN ! omlouváme se za případné zastaralé informace
Již v roce 1938, kdy se Němci bez boje zmocnili Rakouska, začali říšští projektanti plánovat propojení dvou největších měst na východě nového Německa. Nejkratší cesta však byla přes naše území, což byl pro plánovanou dálnici z Vratislavy (Breslau, nyní Wrocław) do Vídně (Wien) značný problém. Naše demokratická země by nikdy nic takového fašistickému Německu neumožnila, jenže přišel "Mnichov". Prozíraví Němci si do Mnichovské smlouvy přidali i stať o umožnění stavby své dálnice sever-jih a bylo hotovo. Mohlo se projektovat. Na jaře, před dokončením projektu, nám kromě pohraničí zabrali i zbytek okleštěné republiky a vyhlásili Protektorát Čechy a Morava. To už nemuseli platit ani za pozemky a začali rovnou stavět.
11. dubna 1939 byla slavnostně zahájena stavba Exteritoriální dálnice, první dálnice na našem území tak ani nebyla naše. Ta se začala stavět až o necelý měsíc později. Svižným tempem Němci stačili rozestavět velkou část dálnice, která měla přetnout celou Moravu a Protektorát rozdělit na dvě půlky. Ale nestalo se tak. Již necelý rok od počátku stavby se tempo zpomalovalo a konečným důsledkem německých neúspěchů ve 2. svět válce, bylo úplné zastavení výstavby dálnic. Od 30. dubna 1942 tak zůstala stavba přerušena, ale po válce se její osud bohužel potvrdil. Dálnici, nyní již z polské Wrocławi přes československé Brno do rakouské Vídně, nikdo nepotřeboval. Dálnice se tedy již dále nestavěla.
Z let její výstavby však zůstalo zachováno obrovské množství staveb a bylo škoda, ponechat je osudu. První pokusy o její využití nastaly na poč. 60. let, kdy se opět připravuje obnovení dálniční výstavby v socialistické republice. Trasa Exteritoriální dálnice se však z počátku opět moc nehodí. Později se sice plánuje dálnice R43 z Brna na sever, ale do Svitav. Rozestavěné úseky kolem Brněnské přehrady nebo z Boskovic do Moravské Třebové zůstávají mimo novou trasu. Nakonec se však plánuje alespoň využití koridoru z Troubska do Boskovic. Bohužel, ani jižně od Brna se dálnice stavět nemá. V pol. 80. let je budování dálniční sítě přehodnoceno a dálnice D43 je nahrazena pouhou rychlostní silnicí R43. Jižně od Brna je tou dobou silnice I/52 rozšiřována na čtyři pruhy a uvažuje se o jejím prodloužení až ke hranicím s Rakouskem. V tomto úseku se již vážně uvažuje o využití rozestavěného tělesa německé Exteritoriální dálnice.
R52 dlouho sloužila jen jakási výpadovka z Brna na jih. Ta byla vybudována v 80. letech přímo v trase silnice I/52 ve čtyřproudovém moderním provedení, které nepostrádalo ani střední dělící pás. Ten však víceméně slouží hlavně tramvajovému tělesu. Komunikace však vede přímo středem zástavby a prvních sedm kilometrů nemá kromě křížení s D1 žádnou mimoúrovňovou křižovatku. Křížení je sice skoro všude bezkolizní, ale i tak zatím není možné, aby se tato část komunikace stala silnicí pro motorová vozidla. Na poč. 90. let byl na rychlostní silnici R52 povýšen alespoň tříkilometrový úsek z Modřic do Rajhradu, který je již postaven v předepsaných parametrech.
Asi
v pol. 90. let potom přibyl 16 km dlouhý navazující úsek z Rajhradu do
Pohořelic. Tím se významně urychlila doprava na mezinárodní silnici E461 a
hlavně se tím vyřešil obchvat města Pohořelice. Tady zatím R52 končí a volně
navazuje na starou silnici. Ze stejného místa je i směřována doprava do Znojma,
takže Pohořelice si oddychly od dopravy i z tohoto zatíženého směru. Na začátku
úseku, mezi Rajhradem a Syrovicemi, se R52 dostává na staré dálniční těleso z
doby 2. světové války. Po něm R52 vede až k Medlovu.
U Syrovic má také později vzniknout dálniční křižovatka s R43, která sem povede od Troubska. Právě tudy, místy i souvisle, vede staré dálniční těleso až téměř k Moravské Třebové. R52 tak využívá původní "Hitlerovu dálnici" jen opravdu velice málo. Sice se uvažuje o tom, že by R52 vedla od rakouských hranic do Troubska místo R43. Ale z úseku Brno - Syrovice by tak vznikl pouhý přivaděč. Rovněž volné navázání na R43 u Troubska by bylo dosti nesmyslné. To už by rovnou mohla R43 vést až na hranice s Rakouskem.
Rychlostní silnice R52 mohla být dostavěna až ke hranicím s Rakouskem už v pol. 90. let, ale tentokrát za její scházející druhou polovinu nemůže ani česká vláda, ani ekologové a už vůbec ne nedostatek financí. Na vině je nerozhodnost rakouské vlády, která nebyla schopna včas a přesně určit, zda-li a kam vlastně hodlá vést svou dálnici z Vídně k naším hranicím.
Původně měla R52 pokračovat z Pohořelic kolem obce Vlasatice a města Hrušovany nad Jevišovkou do Hevlína, kde měl být hraniční přechod do Rakouska. Odtud měla navázat na R52 rakouská dálnice A5 do Vídně. Ale Rakušané několikrát přehodnotili výstavbu dálnic ve své zemi a výsledkem byl z počátku absolutní záporný přístup k jakémukoliv rozšiřování rakouské dálniční sítě.
Z výstavby rakouské dálnice A5 tedy nejprve úplně sešlo. Později Rakousko už hodlalo postavit vstříc české R52 alespoň rychlostní silnici. V roce 2002 se však konečně vrátili k původnímu záměru a mezi Vídní a Moravou bude opět dálnice A5. Ovšem s podmínkou, že hraniční přechod nebude situován u města Laa an der Thaya, jak bylo původně plánováno, ale u Drasenhofenu. Tedy poblíž současné celnice u našeho Mikulova.
Toto rozhodnutí už je díky uzákonění našich sousedů konečně definitivní, takže R52 už nemusí zůstat ukončena u Pohořelic. Rakousko nás však postavilo před velký problém. Neví se kudy u nás přesně stavět. Protože Rakušané vyžadují propojení opravdu u Mikulova, bude muset vést R52 buďto podél silnice I/52 přímo přes vodní nádrž Nové Mlýny anebo velkým obloukem kolem.
První varianta je z ochranářského hlediska mizivá. Už nyní je vedení silnice I/52 po hrázi mezi dvěma nádržemi trnem v oku. A to nejen ekologům. Druhá varianta počítá s tím, že by R52 vedla částečně v původním, již vyčleněném koridoru až k obci Drnholec a tam by se teprve stočila k východu a pokračovala podél státní hranice k Mikulovu. U Mikulova však nastává další problém, jak vést dálnici chráněným územím Pálava. Sice se jedná jen o malý výběžek CHKO, pro který by určitě stačila výjimka. Ale je rozdíl přes chráněné území dálnici pouze vést anebo zde postavit velký hraniční přechod s gigantickým zázemím, křižovatkou a odstavnými parkovišti. Přechod tak bude muset pravděpodobně vzniknout někde severně od rakouské obce Ottenthal. Až sem by měla rakouská dálnice A5 z Vídně dorazit do roku 2010.
Nakonec je plánováno, aby u Syrovic vznikla křižovatka s R43. Tím by veškerý tranzit směřoval od Vídně na R43 a po staré R52 by jezdila jen doprava do Brna. Je také možné, že u Syrovic bude R52 na R43 volně navazovat. Tím by R52 od Syrovic do Mikulova zcela zanikla a celou trasu by převzala R43. R52 by se tak stal dalším brněnským rychlostním přivaděčem.
poslední změny na stránce: 26. října 2008
