Rychlostnice S37 (R37)
  Pardubická rychlostnice
  Královec,státní hranice (PL) - Trutnov - Dvůr Králové n./L. - Jaroměř - peáž s dálnicí D11 -  Hradec Králové -   Opatovice n./L. -  Pardubice  - Chrudim - Slatiňany
 S37 je tzv. Hradubickou dálnicí, spojující dvě rivalská krajská města ve Východních Čechách.

Silnice v plném profilu u Březhradu.Silnice I/37 nemá v provozu ani jeden kilometr, který by sloužil jako silnice pro motorová vozidla. To však neznamená, že není dokončeno vůbec nic. Naopak, část je již postavena alespoň ve dvoupruhovém polovičním profilu a některé části jsou už dokonce čtyřpruhové. Bohužel jen v kategorii S.

Rivalita dvou měst

S37 se začala stavět už na konci 70. let 20. století jako nová přeložka původní silnice I/37, spojující dvě rivalská města v tehdejším Východočeském kraji - Hradec Králové a Pardubice. Je zvláštní, že i když v Česku existuje řada velkých měst takřka nalepených na sebe, žádná mezi sebou tak nesoupeřila, jako tato dvě. To bylo dáno hlavně téměř stejným počtem obyvatel (cca 100 tisíc), kdy obě města mezi sebou soupeřila v růstu obyvatelstva, ve výstavbě nových bytů a továren, ale hlavně se stále přela o to, které z nich si zaslouží být krajským městem.

Po pádu režimu nabyla rivalita ještě větších rozměrů. Začalo se soupeřit kdo bude mít letiště, přístav, lepší komunikace apod. Když se však nakonec Pardubicím splnil největší sen a staly se také krajským městem, obě města už dostala rozum a začala spolupracovat. Bylo jasné, že obě města nemohou mít to samé. Dálnice a obchodní zóny vyrostou třeba u Hradce, letiště, přístav a železniční koridor by byly zase jen v Pardubicích. Kvůli tomu je velice důležité, aby obě města, vzdálená od sebe zhruba 20 km, spojovala pořádná silnice. Řada obyvatel jednoho města je ke všemu zaměstnána v tom druhém.

---

Okolo vesnic na Hradecku

Silnice v plném profilu u hradeckého Tesca.Nová silnice, která měla nahradit původní úzkou silnici přes Kukleny, Plačice, Pohřebačku a Opatovice nad Labem, tedy trasu přes řadu vesnic a železničních přejezdů, byla postupně budována již v dobách socialismu. Ale kromě krátké 1,5 km dlouhé výpadovky z Hradce Králové byla pouze dvoupruhová. V 70.-80. letech vznikl cca 8 km dlouhý úsek tzv. "Hradubické silnice", která začínala na hradeckém městském okruhu poblíž nemocnice a úplně se vyhnula všem obcím až k opatovické elektrárně. Později byl postaven i nadjezd přes železniční vlečku a mimoúrovňová křižovatka u Opatovic nad Labem. V té době přeložka plně postačovala a významně zkrátila cestu mezi oběma městy. Avšak naopak vůbec neřešila tranzitní dopravu. Pokud jel někdo z Pardubic dál za Hradec Králové, musel buď po nové silnici zbytečně projíždět přes město anebo jezdit stále po staré silnici přes Pohřebačku a Plačice. Tento stav bude částečně vyřešen až po dokončení dálnice D11 a jejího přivaděče R35 do Opatovic.

Drahá zbytečnost

Další samostatná část spojnice HK-PU vznikala koncem 80. let přímo v Pardubicích. Byl zde zprovozněn první úsek pardubického západního obchvatu, na který měla brzy navazovat nová přeložka do Hrobic. Ta se však ještě asi 15 let stavět nezačala a proto 3 km dlouhý, dokonce již plnoprofilový čtyřpruhový úsek byl sám o sobě vlastně k ničemu. Chyběla návaznost na obou jeho koncích a tak namísto odvedení husté dopravy mimo město používala torzo obchvatu jen lokální doprava a silnice I/36 přes Lázně Bohdaneč. Silnice I/37 vedla stále centrem Pardubic a přes okolní vesnice.

Až teprve v pol. 90. let byl konečně zprovozněn další a zároveň nejdůležitější úsek na celé trase z Hradce do Pardubic. Nová 6,5 km dlouhá silnice propojila "Hradubickou" silnici s pardubickým obchvatem a doprava se tak konečně vyhnula všem obcím mezi oběma krajskými městy. Celý úsek byl sice postaven jen v polovičním profilu, ale technicky již připravený pro rozšíření.

Poprvé směrem na jih

Téměř ve stejném období byl dán do provozu i jiný samostatný úsek pardubického obchvatu a to od křižovatky se silnicí I/2 (u Parama) do Dražkovic. Obě části obchvatu na sebe sice přímo nenavazují, ale jsou provizorně propojeny starou místní komunikací, vedoucí okolo Parama. Zhruba 2 km dlouhá část obchvatu byla zatím vybudována také jen v polovičním profilu. Ve směru do Chrudimi byl nový úsek zakončen uprostřed polí a prudkou zatáčkou dočasně sveden ke staré silnici. Řidiči jedoucí z Pardubic do Chrudimi tak ještě stále museli projíždět několika vesnicemi, ale Pardubice samotné si výrazně oddychly. Téměř veškerý tranzit se přeplněnému centru vyhýbá, ale zácpy se naopak přesunuly k Paramu.

Silnice v plném profilu na obchvatu Pardubic.Za Hradcem ve čtyřech pruzích

V roce 2002 konečně dochází k prvnímu rozšiřování dvoupruhové Hradubické silnice na čtyřpruh. Ne náhodou se začalo na krátkém úseku okolo hradecké obchodní zóny s hypermarkety Makro a Tesco. Jejich otevření a následné přetížení stávající silnice koupěchtivými návštěvníky přispělo k urychlení rozšíření silnice. Nejprve byla silnice rozšířena u Makra, kde vznikla nová MÚK Březhrad. Potom se začal přistavovat druhý dvoupruh i u Tesca, které zainvestovalo výstavbu vlastní MÚK. Postupně byla do roku 2003 rozšířena a zrekonstruována silnice z Hradce Králové až za Březhrad, na hranice krajů.

Okolo vesnic na Pardubicku

I v Pardubickém kraji se v roce 2004 začalo stavět. Na rozšiřování tehdy ještě nedošlo, ale zato byla zahájena výstavba úseku z Pardubic do Chrudimi. Nový, zhruba pětikilometrový úsek se v roce 2006 úplně vyhnul všem obcím mezi Pardubicemi a Chrudimí, ale i on je zatím provozován v polovičním profilu. Úsek navázal na ten předchozí - zakončený původně prudkou zatáčkou. Namísto zatáčky vznikla mimoúrovňová křižovatka - od které vede jižní přivaděč do Pardubic. Tento přivaděč je jakýmsi zárodkem budoucího jižního obchvatu Pardubic. Další mimoúrovňová křižovatka vznikne později i se silnicí z Dražkovic do Starých Jesenčan. Avšak v první fázi je křižovatka jen úrovňová, se světelnou signalizací. Bohužel, i když jsou semafory řízeny přesně podle přijíždějících vozidel, není průjezd tímto místem moc bezpečný a plynulý. U Mikulovic silnice prochází zatopeným bývalým lomem u zdejší cihelny. Část vodní plochy bylo nutné zasypat několik metrů vysokým náspem. Za Medlešicemi se nová silnice zatím stáčí ke staré silnici, na níž je svedena. Později bude provizorní napojení na starou silnici zrušeno a na silnici z Pardubic naváže obchvat Chrudimi.

Okolo Chrudimi

Jenže obchvat Chrudimi bude navazovat nejdříve po roce 2010. A ani ten ještě nebude celý, protože jeho výstavba je rozdělena na dvě etapy. První etapa totiž skončí na křižovatce se silnicí I/17 do Hrochova Týnce. Chrudim si sice částečně oddychne neboť tranzit bude jezdit mimo centrální část města, ale vše se vyřeší až po dokončení druhé etapy o pár let později. Ta totiž obchvat Chrudimi propojí zároveň s obchvatem Slatiňan a doprava se tak definitivně vyhne oběma městům. Je však jisté, že druhá etapa už bude pouze dvoupruhová a kdy dojde k rozšíření na čtyřpruh silnice z Pardubic do Chrudimi se ještě neví.

---

Úzké hrdlo u Parama

Z trasy S37 z Hradce Králové do Slatiňan pak ještě zbývá dokončit i krátký, ale velice nezbytný úsek okolo pardubického Parama. Stávající stará silnice je věčně přeplněná kvůli nedokonalým křižovatkám na obou svých koncích. Obě jsou sice částečně mimoúrovňové, ale světelná signalizace a provizorní nájezdy dopravu zdržují a vytvářejí kolony. Vše se vyřeší až po dokončení dlouhé estakády přes pardubické vlakové nádraží, zatím se však s její výstavbou zřejmě nespěchá.

Přeložky u Opatovic

I jiné části silnice, zdánlivě již hotové, se dočkají přestavby. Například dlouhá táhlá rovina okolo opatovické elektrárny, svádějící k rychlé jízdě, ale plná přechodů a výjezdů z elektrárny, se již přestavuje. Původně měla být silnice pouze rozšířena, ale nakonec se začala stavět úplně nová čtyřpruhová komunikace podél ní. Výstavba silnice S37 probíhá společně se stavbou R35 (tzv. Opatovické spojky) a vícepatrové mimoúrovňové křižovatky u Opatovic. Pardubice tak budou konečně kapacitně připojeny k dálnici D11. Jelikož se u Opatovic kříží hned několik silnic najednou a navíc přímo prostorem křižovatky prochází železniční vlečka, bude mít křižovatka několik pater.

Dále se připravuje ke stavbě přeložka krátké části Hradubické silnice vedoucí okolo Opatovic. Stávající silnice, vybudovaná v 80. letech sice vede mimo hlavní zástavbu obce, ale několik domů silnice od obce přeci jen oddělila. Pokud by se však rozšířila stávající silnice, jak bylo původně v plánu, široký pruh komunikace s protihlukovými stěnami by domy úplně odřízl. Proto bude čtyřpruhová S37 odkloněna až za tyto domy a protože povede inundačním územím Labe, bude zde několik delších mostů. Součástí výstavby bude i nová mimoúrovňová křižovatka u odbočky do Vysoké nad Labem.

Budoucnost

Dokonce i na čtyřpruhovou část silnice mezi hypermarkety Tesco a Makro u Hradce se v budoucnu stavbaři vrátí. Široká proluka mezi těmito hypermarkety je totiž vyhrazena pro tzv. jižní obchvat Hradce Králové. V místě křížení se silnicí S37 vznikne mimoúrovňová křižovatka, která propojí sedmatřicítku s dálnicí D11 u Kuklen. Je možné, že silnice S37 bude na část nového okruhu dokonce přeložena.

---

Mnohé nadjezdy mají zajímavé tvary.Během doby by se celá S37 mezi Hradcem a Chrudímí měla rozšířit na čtyři pruhy. Nejprve mezi krajskými městy a pak teprve z Pardubic do Chrudimi. O pokračování čtyřpruhové komunikace dále na jih se zatím neuvažuje. Doprava zde není natolik hustá neboť tu není žádná aglomerace. Stávající silnice mezi Slatiňany a Havlíčkovým Brodem, či Žďárem nad Sázavou zůstane stále jen v kategorii silnic první třídy. Avšak určitě se postupně dočkáme kratších přeložek.

Silnice pro motorová vozidla

Směrem na sever z Jaroměře do Trutnova nahradí silnici I/37 buď dálnice D11 nebo v posledních letech upřednostňovaná rychlostní silnice R11. Silnice S37, tedy čtyřpruhová komunikace dálničního typu, sice bude začínat v Hradci Králové a povede směrem na jih, ale možná se nakonec namísto R11 dočkáme R37. O možném pokračování dále na sever rozhodla vláda na konci 90. let. Tenkrát z úsporných důvodů došla k závěru, že namísto dálnice D11 povede z Jaroměře ke hranicím s Polskem jen rychlostní silnice. Dálnice D11 má prostě z ničeho nic končit ve vnitrozemí a dále ke hranicím už vést jen levnější varianta dálnice, tedy kategorie R. Podobný nápad dostala vláda i např. u dálnice D3 v úseku z Českých Budějovic k hranici s Rakouskem. Naštěstí se tato rozhodnutí mohou během výstavby ještě změnit a tyto nesmyslné náhražky dálnic zase jiná, mnohem prozíravější vláda zruší.

Proto dnes ještě není jisté, zda-li nakonec dálnice D11 skutečně dorazí až na hranice anebo jí bude zastupovat jen rychlostní silnice. I když se v nedokonalých plánech ministerstva uvádí jako náhražka jakási R11, je každému jasné, že logičtější je označení R37. Neboť právě současnou silnici I/37 z Jaroměře do Trutnova by nová rychlostní silnice nahradila.

Stejně tak je i ve hvězdách, zda-li se někdy silnice S37, čili čtyřpruhová I/37 stane rychlostní silnicí R37, tedy silnicí pro motorová vozidla. Anebo zůstane jen hezkou čtyřpruhovou silnicí, po které se však bude moci promenádovat i kdejaký cyklista.

autor © Jan Slovík , 24. února 2002.
Upraveno a doplněno 30.10.2008.

 km    
 (37,6) + (41,6) Délka po dokončení Celková délka dálnice po jejím plánovaném dokončení.
 0 V provozu - D nebo R Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou zařazeny do kategorie "dálnice" nebo "silnice pro motorová vozidla".
 (5) V provozu - 4 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou sice postaveny v plném profilu (4 pruhy), ale nejsou zatím ještě dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla. Dočasně jsou pouze čtyřproudovou silnicí I. třídy.
 (14,6) V provozu - 2 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou postaveny v polovičním profilu (2 pruhy) a dočasně jsou pouze silnicí I. třídy.
 (3,5) Rozestavěno Celková délka všech úseků, které jsou nyní budovány.
 (14,5) Plánováno Celková délka všech úseků, které jsou plánovány, připravují se pro ně nebo již jsou vydány územní rozhodnutí apod..  
 41,6 Uvažováno Celková délka všech uvažovaných úseků, které by mohly být navrženy pro další možné prodloužení dálnice nebo silnice pro motorová vozidla.

Rozestavěné a připravované úseky:

Stavba Km Úsek Kategorie Výstavba Provoz Stav přípravy
1109 21,1 státní hranice (PL) - Trutnov R26,5/100 ? . Viz D11

Od 21.7.1999 projekt počítá jen s rychlostní silnicí R37 (R11).

Na tomto úseku jsou plánovány tunely Poříčí (545m) a Zlatá Olešnice (380m). Přes Poříčí povede cca 800 m dlouhá estakáda.

Byla zpracována dokumentace pro upřesnění vedení dálnice D11 přes město Trutnov.

MŽP a MDS ČR vydalo souhlasné stanovisko k vedení dálnice D11. Koridor musí být projednán a schválen v rámci územního plánu celku Trutnovsko-Náchodsko.

Proběhlo jednání o propojení D11 s dálnicí A3 na polském území.

1108 20,5 Trutnov - Jaroměř R27,5/120 ? . Viz D11

Od 21.7.1999 projekt počítá jen s rychlostní silnicí R37 (R11).

MŽP a MDS ČR vydalo souhlasné stanovisko k vedení dálnice D11 v západní variantě podél silnice I/37. Koridor musí být projednán a schválen v rámci územního plánu celku Trutnovsko-Náchodsko.

 

 peážní úsek společný s D11 Jaroměř-sever / Hradec Králové-západ (22,6 km)

 
 

 úsek vedený po tzv. jižním hradeckém obchvatu Hradec Králové-západ / Hradec Králové-jih (cca 2,6 km)

  (1,2) HK čerpací stanice - HK Makro S 2002-3 8/2003 Celý úsek slouží v pol. profilu již od 80. let 20. stol.

Na poč. r. 2003 byl úsek rozšířen do plného profilu v kategorii S  (nejedná se o silnici pro motorová vozidla).

  (1) HK Makro - HK Březhrad S 2002-3 2003 Celý úsek sloužil v pol. profilu již od 80. let 20. stol.

Na poč. r. 2003 byl úsek rozšířen do plného profilu v kategorii S  (nejedná se o silnici pro motorová vozidla).

  3,3 HK Březhrad - Opatovice nad Labem (R35) S 24,5/100 7/2009 10/2011 Severní část úseku (cca 1,5 km) slouží od 80. let 20. stol. v polovičním profilu.
  (3,5) Opatovice nad Labem (R35) - Hrobice S 2005-6 20010 Některé součásti sloužily od 80. let 20. stol. v polovičním profilu.

Probíhají přestavby křižovatek na obou koncích úseku a výstavba nové trasy silnice.

  6,4 Hrobice - Pardubice-Ohrazenice S 24,5/100 7/2009 10/2011 Celý úsek byl postaven jako nová silnice, již v pol. profilu na konci 90. let 20. stol.

Připraveno pro přístavbu druhého profilu.

  (2,8) Pardubice-Ohrazenice - PU-Rosice   80. léta 20. stol. 80-90. léta 20. stol. V provozu, v kategorii S (nejedná se o silnici pro motorová vozidla)
  (1,2) Pardubice-Rosice - PU-Paramo   ? ? Jedná se o nejsložitější úsek celé R37.
  (2,2) PU-Paramo - PU-Jesničánky   ? ? Celý úsek byl postaven jako nová silnice, již v pol. profilu na konci 90. let 20. stol.

Připraveno pro přístavbu druhého profilu.

  (4,5) Pardubice-Jesničánky - Medlešice   ? ? Úsek v provozu pouze v polovičním profilu od r. 2006 (stavěno od r. 2004).

Připraveno pro přístavbu druhého profilu.

  (5,9) Medlešice - Chrudim (I/17)   ? ? Připravuje se stavba.
  (5,6) Chrudim - Kunčí   ? ?

Zahájení stavby bude možné až po dokončení předcházejícího úseku. Úsek bude pravděpodobně jen dvoupruhový.

zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
doplněno o nová fakta 30.10.2008.

Sdružení pro výstavbu dálnice D11 - A3

http://www.d11.cz/

 

Občanské sdružení za šetrnou dopravu

http://doprava.ecn.cz/Setrna_doprava.php3

 


poslední změny na stránce: 12. února 2008