Rychlostnice R7 + S7
  Chomutovská rychlostnice
   - Praha - Buštěhrad - Slaný - Louny - Postoloprty - Žatec - Chomutov - Křimov - Hora Sv. Šebestiána - státní hranice (D)
 R7 je první komunikací dálničního typu, která se nejprve téměř celá buduje jen v polovičním profilu.

První kilometry

Rychlostní silnice R7 byla budována již na přelomu 70. a 80. let, zároveň se stavbou nového ruzyňského letiště v Praze. Potřeba rychlého propojení s letištěm a Kladna s Prahou, uspíšila zprovoznění prvního úseku v délce 9 km z Prahy do Makotřas. Začátek nové čtyřpruhové komunikace byl v Praze-Liboci a od jejího konce v Makotřasech byl zbudován silniční přivaděč do Kladna (dnes silnice I/61). Tehdy se však ještě nejednalo o silnici pro motorová vozidla.

Další osmikilometrový úsek byl ještě za komunistické vlády zprovozněn až za Brandýsek. Díky němu se vyřešil složitý průjezd několika obcemi, avšak nejproblematičtější část silnice 7 z Prahy do Slaného na své řešení stále čekala.

Na přelomu 80. a 90. let následovala stavba krátkého, ale dosti potřebného úseku okolo obce Knovíz. Tento pouze 2,5 km dlouhý úsek vytvořil obchvat obce, kterou vedla původní silnice s velkou řadou zatáček. Na konci dokončeného úseku byla doprava dočasně svedena po novém východním přivaděči do Slaného na starou silnici I/7. Na tomto sjezdu končí R7 dodnes. To ovšem neznamená, že se R7 už dále nerozvíjela.

Avšak oproti jiným rychlostním silnicím se R7 nestaví postupně a navíc ne všude v plném profilu. Předpokládalo se, že dopravní zátěž od Slaného směrem do Chomutova už nebude tak vysoká a po dobu deseti až dvaceti let postačí provoz jen v polovičním profilu. A podle toho se také pokračovalo ve výstavbě.

Okolo Slaného natřikrát

Následující úsek rychlostní silnice R7 okolo Slaného se začal stavět během 90. let. Úsek byl rozdělen na tři části a všechny byly postaveny jen v polovičním profilu, s přípravou pro rozšíření. První čtyřkilometrová část obchvatu navázala na konec R7 u Jemníků a končila na křižovatce s II/236+II/118 u obce Kvíc. Odtud byla doprava opět dočasně svedena do Slaného a jelikož řidiči vlastně nic nezískali, stejně z R7 nadále sjížděli po východním přivaděči.

Druhá tříkilometrová část byla navázána zanedlouho a "sedmička" nyní končila až na křižovatce s I/16. Tady mohla část dopravy jednoduše odbočit a po silnici I/16 směřovat do Řevničova a dále do Karlových Varů. Nyní bylo výhodnější jezdit z Prahy na Karlovy Vary tudy neboť úsek silnice I/6 z Prahy do Řevničova byl kvůli průjezdu Hostivicemi pomalý a nepříjemný. A okolo Slaného to nebyla skoro žádná zajížďka. Jenže doprava pokračující po sedmičce dále do Chomutova byla znovu svedena do Slaného. Sice už jen po okraji města a jen po pětikilometrové objížďce, ale i tak byli řidiči mrzutí. Už kvůli tomu, že navazující část byla na dohled.

S touto částí silnice byl obchvat Slaného propojen svou třetí a poslední částí k obci Lotouš. Stará silnice ze Slaného do Chomutova byla zrušena a nově se najíždí na křižovatce s I/16. Dále do Loun už byla silnice I/7 stavěna na přeskáčku, tak jak bylo nutné nahrazovat nevyhovující úseky staré silnice. Protože se však úseky stavěly bez návaznosti na sebe a jen v polovičním profilu, nebyly zde většinou budovány ani mimoúrovňové křižovatky. Proto komunikace spíše připomíná klasickou silnici. Takto se např.vybudovaly obchvaty Třebízu, Panenského Týnce, Chlumčan aj. Některé obchvaty byly postaveny už na konci 80. let a některé docela nedávno, např. Hořešovice-Pacov v r. 2004. Mezi Slaným a Louny zbývá přestavět jen několik málo částí, aby byla silnice v polovičním profilu souvislá, např. u Sulce. Ale již nyní je jízda mimo špičku poměrně pohodlná.

Lounský úsek smrti

Obchvat Loun v polovičním profilu.Snad největším přínosem pro řidiče byla výstavba obchvatu Loun. I tento obchvat byl v roce 1999 stavěn sice jen v polovičním profilu, ale poprvé už s úplnou přípravou na rozšíření. To znamená, že např. zářezy jsou již vyhloubeny v plné šíři a opravdu stačí jen přidat další dvoupruh. Celý obchvat už nyní připomíná dálnici a to si bohužel mysleli i někteří řidiči, kteří jízdu po obchvatu nepřežili. Přímý a přehledný úsek svádí k rychlé jízdě a v noci si viníci nehod "byli jisti", že oba jízdní pruhy vedou v jednom směru. To, že opačný směr ještě není postaven bohužel ve tmě neviděli. Na příkladu Loun je dost dobře vidět, že uvádět do provozu poloviční profily nemusí být vždy bezpečné a hlavně, je jen o třetinu, či pouhou čtvrtinu levnější než plný profil. Stát stejně musí vykoupit pozemky pro celou šíři, musí se stejně postavit celé nadjezdy a křižovatky. Ušetří se jen dočasně za nevystavěné dvojče mostů a poloviční údržbu komunikace. Další finance však později pohltí výměna značení a opětovné přípravy na dostavbu včetně inflace.

Obchvat Loun navazuje na obchvat Postoloprt, který byl v minulosti rovněž postaven s předstihem avšak jeho parametry jsou s odstupem doby už dosti nevyhovující a výstavba R7 si vyžádá jeho přestavbu. Za městem Postoloprty už bude výstavba rychlostní komunikace R7 jednoduchá. Současná silnice odtud až do Chomutova nevede přes žádné obce, takže může být velká část realizována pouhým přidáním dalšího dvoupruhu. Ale protože poblíž nevede žádná doprovodná silnice, bude se těsně vedle staré silnice muset postavit. Nejprve se postaví nový dvoupruh, potom se přestaví stávající silnice na protisměrný dvoupruh a přistaví se doprovodná komunikace. Takto se např. začala přestavovat silnice mezi křižovatkami s II/250 a s I/27, což jsou odbočky do Žatce. Tento úsek se začal budovat přednostně kvůli rozvíjející se průmyslové zóně Triangle, kvůli které se zvýšil průjezd křižovatkami z důvodů zásobování a dojíždění obyvatel. Hotovo by mělo být na podzim 2009.

Podobně se bude přestavovat i část navazujícího úseku z Vysočan do Droužkovic, který by měl být v provozu do konce roku 2011. Avšak poprvé už budou oba úseky z Bitozevsi do Vysočan a z Vysočan do Droužkovic dokončeny rovnou v plném profilu. Původní koncepce, stavět R7 ze Slaného do Chomutova jen v polovičním profilu a pak postupně rozšiřovat, vzala za své. Ukázalo se totiž, že nárůst dopravy stoupá takovým tempem, že než by se všude dokončil poloviční profil, muselo by se stejně začít už rozšiřovat. A tak se R7 bude nadále všude stavět rovnou v plném profilu. Některé plnohodnotné úseky sice nebudou ihned zařazeny mezi silnice pro motorová vozidla, ale jak se na sebe budou postupně napojovat, bude se i značení upravovat.

Na konci R7

Poslední úsek R7 z Droužkovic do Nových Spořic vytvoří nový jihozápadní obchvat Chomutova. Jeden takový obchvat už byl sice postaven v 80. letech, ale tak necitlivým způsobem, že doslova rozpůlil obec Spořice. Původně se počítalo s jeho využitím pro rozšíření na R7, ale obyvatelé Spořic by už další "betonový pomník", který jim tu ponechali soudruzi, určitě nestrpěli. Proto byla zvolena jiná varianta, kdy se trasa R7 úplně vyhne veškeré zástavbě a povede po okraji povrchových uhelných dolů, podél železniční trati. Úzký koridor s prudkými zatáčkami si však na několika místech výjimečně vyžádá snížení rychlosti.

Jihozápadní obchvat Chomutova se v Nových Spořicích napojí na s předstihem dokončenou přeložku silnice I/7 do Hory Svatého Šebestiána z roku 2007. Na křižovatce se silnicí I/13 bude rychlostní silnice R7 končit a s ní pochopitelně i značení silnice pro motorová vozidla. Silnice I/7 sice pokračuje dále za Chomutovem až k německým hranicím, ale tento 17 km dlouhý úsek silnice už povede jen v kategorii S. Bylo by samozřejmě pro řidiče výhodnější a přehlednější, kdyby R7 pokračovala až k hranicím, ale horský masív Krušných hor tomu zatím braní.

Přes hory a doly

Chomutovská estakáda umožňuje vystoupat do hor.Aby mohla být dodržena kategorie R i při průchodu horami, vyžádala by si stavba poměrně krátkého příhraničního úseku neúměrně vysoké finanční náklady, jejíchž návratnost by neodpovídala stávající kapacitě. Jednoduše řečeno, dlouhé drahé tunely, náspy a estakády by se nevyplatily. Alespoň prozatím. Jenže stávající horská silnice přes Krásnou Lípu absolutně nevyhovovala a to tu tehdy ještě nesměly jezdit kamiony. Proto bylo rozhodnuto postavit z Chomutova k hraničnímu přechodu kompletní přeložku silnice I/7. I ta si sice vyžádala spoustu vysokých mostů, estakád a zářezů, ale tunel tu není žádný. Ke všemu je v budoucnu možné, aby i tento úsek byl rozšířen na čtyři pruhy, i když trochu složitěji. Akorát se tudy nebude moci jezdit nikdy tak rychle, jak by si řidiči zřejmě představovali.

Stavba mostu přes hluboké údolí potoka Hačky.První část dvoupruhové přeložky z Chomutova do Křimova je kvůli dlouhému a prudkému stoupání vybavena ještě dalším jízdním pruhem v každém směru. Silnice je díky této úpravě vlastně plně čtyřpruhová S7, dokonce se středním dělícím pásem. Dva pruhy stoupají a dva proti klesají, hlavně kvůli kamionům. Od Křimova až do Hory Svatého Šebestiána je přeložka bohužel už jen dvoupruhová. A posledních 5 km k hranicím zatím vede po zrekonstruované staré silnici I/7.

Za hranicemi česká silnice 7 navazuje na německou silnici 174, vedoucí do saské Kamenice (Chemnitz). I na německé straně je tento silniční tah postupně modernizován, či překládán a některé úseky jsou již dokonce čtyřpruhové. Avšak některé úseky, jako třeba obchvat Marienbergu nepatří právě k povedeným. Až teprve dále z Kamenice do Lipska (Leipzig) se staví kompletně rychlostní čtyřpruhová komunikace. V Kamenici je možné najet třeba i na dálnici A4 do Essenu.

V celkové koncepci neměla být R7 využívána pro mezinárodní dálkovou dopravu, spíše pro regionální. Po R7 sice nevede žádná evropská silnice (E), ale po vstupu Česka do EU a následném zrušení hranic je tato trasa čím dál více využívána pro přeshraniční spojení se Saskem a po dokončení celého tahu na obou stranách trasa jistě získá i dálkového transevropského významu.

V současné době je rozestavěno anebo se během roku 2008-9 připravuje zahájení stavby na sebe navazujících úseků čtyřpruhové R7 z Bitozevsi až do Chomutova (Nových Spořic). Na jiném místě se již staví čtyřpruhový obchvat Sulce. Po dokončení těchto úseků se začne s rozšiřováním stávajících dvoupruhových částí.

autor © Jan Slovík , 1. února 2002.
Upraveno a doplněno 1.12.2008.

 km    
 (96,2/101,7) Délka po dokončení Celková délka dálnice po jejím plánovaném dokončení.
 (23,3) V provozu - D nebo R Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou zařazeny do kategorie "dálnice" nebo "silnice pro motorová vozidla".
 (11,3) V provozu - 4 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou sice postaveny v plném profilu (4 pruhy), ale nejsou zatím ještě dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla. Dočasně jsou pouze čtyřproudovou silnicí I. třídy.
 (40,1) V provozu - 2 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou postaveny v polovičním profilu (2 pruhy) a dočasně jsou pouze silnicí I. třídy.
 15,8 Rozestavěno Celková délka všech úseků, které jsou nyní budovány.
 (5,7) Plánováno Celková délka všech úseků, které jsou plánovány, připravují se pro ně nebo již jsou vydány územní rozhodnutí apod..  
 (5,5) Uvažováno Celková délka všech uvažovaných úseků, které by mohly být navrženy pro další možné prodloužení dálnice nebo silnice pro motorová vozidla.

Rozestavěné a připravované úseky:

Stavba Km Úsek Kategorie Výstavba Provoz Stav přípravy
. (2) R1 - Ruzyně-sever R 22,5/2 . . Čtyřpruhový úsek je pouze provizorní, s úrovňovými křižovatkami a přechody pro chodce, volně navazující na R1. V budoucnu bude celý úsek přestavěn a odkloněn k nové MÚK s R1. Zahájení výstavby záleží na schválené trase R1.
. 17,0 Ruzyně-sever - Slaný R 24,5 . . V provozu.
. (9,1) obchvat Slaného R 22,5/2 4/2013 10/2017 III. etapa v provozu od r. 2001 pouze v polovičním profilu, ale již s přípravou pro druhý profil.
. (1,3) obchvat Lotouše R 25,5/100 4/2013 10/2017 .
. (4,1) (Lotouš - Hořešovice) R 25,5/100 4/2013 10/2017 V provozu v polovičním profilu.
. 2,2 Hořešovice - Pacov R 22,5/2 4/2013 10/2017 4/2002 - zahájení stavby polovičního profilu.

V provozu od 10/2004 v polovičním profilu, ale již s přípravou pro druhý profil.

. 3,5 obchvat Panenského Týnce R 25,5/100 4/2013 9/2014 V provozu v polovičním profilu, ale již s přípravou pro druhý profil.
  2,5 obchvat Sulce R 25,5/100 4/2008 2/2010 V provozu od 18.11.2009 v plném profilu.

Úsek zatím není v první fázi veden mezi silnicemi pro motorová vozidla.

. 4,4 obchvat Chlumčan R 25,5/100 1/2013 12/2014  
  6,9 obchvat Loun R 22,5/2 8/1996 - 2001 10/1999 Stavba zahájena 15.8.1996.

V provozu od 28.10.1999 v polovičním profilu - již s přípravou pro druhý profil.

  4,8 obchvat Postoloprt R 6/2014 9/2016 V provozu v polovičním profilu jako běžná silnice, která bude přestavěna a rozšířena.
. 3,8 Postoloprty-západ - Bítozeves R 25,5/100 10/2010 4/2012 V provozu v polovičním profilu jako běžná silnice, která bude přestavěna a rozšířena.
  5,8 Bitozeves - Vysočany R 25,5/100 11.4.2008 10/2009 V provozu.

Oproti jiným meziúsekům zprovozněn již v plnohodnotné podobě včetně označení silnice pro motorová vozidla.

. 0,5 Vysočany (MÚK) R 25,5/100 3/2008 10/2009 V provozu.
. 9,4 Vysočany - Droužkovice R 25,5/100 4/2010 3/2013 Stavba zahájena 27.4.2010.
. 6,4 Droužkovice - Nové Spořice (Chomutov) R 25,5/100 4/2010 3/2013 Stavba zahájena 27.4.2010.
. . estakáda Chomutov S 11,5/70 1/2001 6/2007 V provozu v plném profilu - kategorie S. Stavba zahájena v lednu 2001 a dokončena v r. 2004. Do provozu předána s úsekem Chomutov-Křimov.
. 6,8 Chomutov - Křimov S 11,5/70 10/2004 6/2007 V provozu v plném čtyřpruhovém profilu - kategorie S, oficiálně uváděno dvoupruhové + dva přídavné stoupací a klesací pruhy.
. 5,7 Křimov - Hora Svatého Šebestiána S 11,5/70 10/2003 10/2005

Úsek je od 25.10.2005 provozován pouze v polovičním profilu jako běžná silnice. Rozšířen a přestavěn bude pokud si to vyžádá dopravní situace.

. (5,5) Hora Svatého Šebestiána - státní hranice (D) . . . Úsek bude v první fázi pouze v polovičním profilu.


poslední změny na stránce: 29. dubna 2010