Rychlostnice R6
  Karlovarská rychlostnice
 Praha-Řepy - Unhošť - Kladno - Nové Strašecí - Rakovník - Karlovy Vary - Nové Sedlo - Sokolov - Kynšperk n./O. - Cheb - Pomezí n./O.,státní hranice (D)
 R6 je vyjímečná tím, že se staví od konce.

 

 VZHLEDEM K PŘEČÍSLOVÁNÍ KOMUNIKACÍ NA ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY BUDE TENTO ČLÁNEK UPRAVEN !

 

R6 se začala stavět ještě v 80. letech, v dobách socialismu. Tehdy byl zprovozněn její první šestikilometrový úsek mezi Novým Strašecím a Kačicemi. Po nějaké době pak druhý úsek, který R6 prodloužil o dalších tři a půl kilometru od Kačic do Kamenných Žehrovic.

Další nepatrné prodloužení úseku o necelých šest kilometrů nastalo v 90. letech, kdy byla postavena další část R6 z Kamenných Žehrovic do Velké Dobré. Tím se značně zlepšilo spojení z Prahy do Karlových Varů neboť v této malé oblasti prochází stará silnice sedmi velkými obcemi hned za sebou, což bylo pomalé a nebezpečné. Namísto jednotlivých obchvatů těchto obcí se tedy rovnou postavila část R6, která by tudy stejně později vedla. Navíc již v plném profilu a přímo už jako silnice pro motorová vozidla, což se dnes už nedělá. Proto dnes na první pohled nepochopitelně R6 začíná i končí uprostřed své konečné trasy.

Další prodloužení opět nastalo až v r. 2001, kdy byl na R6 zprovozněn další asi šestikilometrový úsek z Velké Dobré do Pavlova. Celkem dnes R6, vedená jako silnice pro motorová vozidla, měří pouhých 19 km. Ve skutečnosti je komunikace asi o tři kilometry delší, ale protože nemají oba konce náhradní silnici, jsou zatím vedeny pouze jako čtyřproudová silnice I/6. R6 tak dočasně začíná až od křižovatky Unhošť a končí na výjezdu Nové Strašecí. Nyní již stačí, aby byl dostavěn poslední úsek směrem k Praze, tj. obchvat Jenče a Hostivic a R6 bude stejně jako ostatní dálnice začínat u Pražského vnějšího okruhu R1. Křižovatka u Řep je již vybudována a připravena pro napojení. Tímto úsekem se rovněž zvýhodní spojení mezi Prahou a Kladnem. Kladno tak totiž po R7 získá druhé rychlostní spojení z Prahou. Zatím však není přesně určen termín zahájení jeho výstavby.

Na trase rychlostní silnice R6 jsou však i úseky, které byly postaveny přednostně jako obchvaty měst a vesnic, ale jsou buďto jen dvoupruhové anebo i čtyřpruhové, ale nejedná se zatím o silnici pro motorová vozidla.

vyznacny bodSměrem od hranic s Německem je to např. dnes 15 km dlouhý obchvat Chebu, pocházející z 90. let. Ten začíná již na hraničním přechodu v Pomezí nad Ohří, odkud vede první dva kilometry již ve čtyřpruhovém uspořádání až za most přes vodní nádrž Skalka.

Za zatáčkou u obce Bříza obchvat pokračuje asi šest kilometrů zatím jen v polovičním profilu až ke křižovatce s I/21 (směr Františkovy Lázně). Z toho 3,8 km využívá rozestavěné těleso tehdejší tzv. Sudetské dálnice z r. 1939, kterou po zabrání Sudet začala Říše stavět. Tato dálnice měla vést z německého Bad Bernecku přes Cheb, Karlovy Vary, Lovosice a Liberec do Görlitzu. Němci však tenkrát stačili rozestavět pouze asi 20 km na Chebsku a 10 km na Liberecku. Po válce se již s dostavbou této dálnice nepočítalo a tak původní stavba byla ponechána svému osudu. Ani dnes se s jejím využitím nepočítá neboť tehdejší obchvat Liberce je již dávno zastavěn a starý úsek dálnice u Chebu vede zase mimo současnou aglomeraci a navíc přes území těžby.

Zpočátku přeložka staré silnice I/6 sice vyřešila neúnosný průjezd obcemi na pravém břehu Ohře, ale v Chebu jen částečně. V první fázi totiž obchvat končil u křižovatky se silnicí I/21 a po ní byla doprava svedena dočasně přes Cheb.

vyznacny bodToto se změnilo v r. 2000, po prodloužení obchvatu až ke druhé křižovatce s I/21, k tzv. "Ypsilonce". Mimochodem, její název vznikl podle tvaru křižovatky do písmene "Y". Tady odbočuje silnice I/21 do Mariánských Lázní. Úsek mezi oběma křižovatkami s I/21 je dlouhý zhruba 5 km a celý je již vybudován v plném profilu čtyř pruhů. Až do 24. listopadu byl veden jen jako normální silnice první třídy a nebyl silnicí pro motorová vozidla. Od 24. listopadu, kdy byl dokončen 5 km dlouhý úsek ke Kamennému Dvoru, navazující na již zmíněný obchvat Chebu. Výstavba úseku byla zahájena v březnu 2002. Celkové dokončení se očekává v září 2006.

vyznacny bodJiný čtyřpruhový úsek byl budován už v 80. letech také v Karlových Varech. Ten však byl stavěn jen jako prodloužení čtyřpruhové silnice I/13 od Chomutova. Celý úsek začíná ještě jako silnice I/13 v Ostrově zhruba po 8,5 km se z ní v Karlových Varech stává silnice I/6. Ta pak od roku 1992 vedla podél řeky Ohře jen k Baumaxu, kde zatím končila. Tento průtah městem slouží jako součást rychlostní silnice R6. Ovšem o vhodnosti vedení dálkové trasy přímo středem lázeňského města jsou již od počátku pochyby a je spíše možné, že doprava bude vedena po této komunikaci jen dočasně, do vybudování nějakého obchvatu, díky kterému se R6 městu vyhne. Ani parametry průtahu neodpovídají moderním požadavkům. Silnice je sice rozdělena pro každý směr zvlášť, ale jízdní pruhy jsou poměrně úzké. Stavět obchvat však bude dosti složité neboť na jihu je chráněná lázeňská zóna a chráněné území a na severu zase hustá zástavba v kopcovitém terénu. Zřejmě nezbude než vést trasu nějakým tunelem přímo pod lázněmi.

Potom jsou na trase budoucí R6 ještě dvoupruhové úseky, kde většinou stačí přidat jen další dvoupruh. Např. v úseku Nové Sedlo - Březová, měřící 11 km. Nebo v pětikilometrovém úseku okolo Žalmanova. Také jsou místa, kde by mohla R6 využít těleso současné silnice I/6, která by zde byla rozšířena. Např. mezi Bošovem a Libkovicemi nebo u Bílence. Podobným způsobem, kdy se R6 stavěla v tělese staré silnice, byl např. úsek u Pavlova.

Ale i přes skutečnost, že některé úseky jsou již částečně připravené, zbývá ještě na R6 postavit velmi mnoho. Celkově by pak rychlostní silnice měla měřit 167 km. Zatím je však skutečné silnice pro motorová vozidla v provozu pouze 21,5 km v úseku Nové Strašecí - Pavlov. Další úsek v délce 10,6 km by měl být postaven až do Prahy, takže R6 pak již povede z Prahy až do Nového Strašecí. Další úseky by se měly stavět již směrem do Karlových Varů a prodlužovat tak hotovou rychlostní silnici. Ta by měla vést poblíž stávající silnice I/6 až ke karlovarskému letišti. Zde by mělo být vybudováno nové napojení na průtah městem, případně na nový obchvat.

R6 se však staví i z opačné strany, mezi Chebem a Karlovými Vary, kde je provoz z celé silnice I/6 nejhustší. Hlavně kvůli zahraničním návštěvníkům lázeňských měst a rozsáhlé aglomeraci. Tady naštěstí půjde asi třetinu silnice pouze rozšířit o další dvoupruh. Tím by vznikla druhá část R6, vedoucí z její opačné strany, od hraničního přechodu v Pomezí, kolem Chebu a Sokolova do Karlových Varů, kde by R6 mohla volně navazovat na vybudovaný průtah městem a pokračovat jako R13 až do Ostrova. Vznikl by tak dlouhý úsek v délce asi 56 km.

Další úsek, který byl dokončen v roce 2007, je prodloužení průtahu Karlovými Vary směrem na Cheb. Tedy od Baumaxu, kde starý průtah končil, až za křižovatku se silnicí I/20 k obci Hory. Bohužel problémy s výkupem pozemků a administrativní nesrovnalosti odsunuly počátek výstavby o další rok. Tedy na konec léta 2003, pak na konec r. 2003, čímž byl termín dokončení úseku v září 2006 o rok posunut a provoz byl zahájen až 26.říjny 2007.

Na hraničním přechodu v Pomezí nad Ohří navazuje již dnes moderní německá silnice č. 303, která je téměř po celé své délce připravena k pouhému přistavění dalšího dvoupruhu. Tím pádem by se z ní měla stát rychlostní silnice, volně navazující na dálnici A70. Ta končí 59 km od našich hranic na křižovatce s dálnicí A9, poblíž města Bayreuth. Po dálnici A70 by pak doprava z Česka mohla pokračovat přes Würzburg do Franfurktu.

Také je docela možné, že Němci by svou dálnici A70 prodloužili rovnou až k našim hraničím. Pak by ovšem bylo škoda, že na naší straně by vedla do Prahy jen rychlostní silnice a ne třeba dálnice D6. Proč se však na naší straně nestavěla rovnou dálnice, proto je jednoduché vysvětlení. Tento tah není tolik zatížen jako některé jiné mezinárodní silnice na našem území a tak by bylo zbytečným přepychem stavět tudy drahou dálnici.

autor © Jan Slovík , 1. února 2001.
celý článek přepracován a doplněn o nová fakta 4. prosince 2003.

 km    
 (177,7) Délka po dokončení Celková délka dálnice po jejím plánovaném dokončení.
 (33,4) V provozu - D nebo R Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou zařazeny do kategorie "dálnice" nebo "silnice pro motorová vozidla".
 (4,9) V provozu - 4 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou sice postaveny v plném profilu (4 pruhy), ale nejsou zatím ještě dálnicí nebo silnicí pro motorová vozidla. Dočasně jsou pouze čtyřproudovou silnicí I. třídy.
 (21,5) V provozu - 2 pruhy Celková délka všech zprovozněných úseků, které jsou postaveny v polovičním profilu (2 pruhy) a dočasně jsou pouze silnicí I. třídy.
 (5,5) Rozestavěno Celková délka všech úseků, které jsou nyní budovány.
 (145,8) Plánováno Celková délka všech úseků, které jsou plánovány, připravují se pro ně nebo již jsou vydány územní rozhodnutí apod..  
 0 Uvažováno Celková délka všech uvažovaných úseků, které by mohly být navrženy pro další možné prodloužení dálnice nebo silnice pro motorová vozidla.

Rozestavěné a připravované úseky:

Stavba Km Úsek Kategorie Výstavba Provoz Stav přípravy
. 10,6 Praha - Pavlov R 24,5 3/2005 3/2010 Ve stavbě.
. 5,5 Pavlov - Velká Dobrá R 24,5 do 6/2002 6/2001 V provozu od 20.6.2001.
. 16,0 Velká Dobrá - Nové Strašecí R 24,5 . . V provozu.
. (48) Nové Strašecí - Bošov R 24,5 od r. 2008 2015 .
. 8,12 Bošov - Knínice R 24,5 2008-10 9/2012 .
. 6,75 Knínice - Žalmanov R 24,5 2008-10 12/2011 .
. 7,5 Žalmanov - Olšová Vrata R 24,5 2008-10 12/2011 .
. 8,02 Olšová Vrata - Karlovy Vary-východ R 24,5 2008-10 11/2011 .
. 2,6 Karlovy Vary-východ - Karlovy Vary-západ . . 1992 V provozu v plném profilu, ale zatím nezařazeno mezi rychlostní silnice.
. 5,5 Karlovy Vary-západ - Jenišov,(Hory) R 24,5 11/2002 - 9/2006 10/2007 V provozu v polovičním profilu od 11/2006.
. 5,05 Jenišov - Nové Sedlo R 24,5 2007 5/2010 Ve stavbě.
. 7,55 Nové Sedlo - Sokolov R 24,5 2008-9 2010 .
. 5,39 Sokolov - Tisová R 24,5 2008 8/2010 Ve stavbě.
. 7,54 Tisová - Kamenný Dvůr R 24,5 4.8.2006 9/2009 Ve stavbě.
. 4,9 Kamenný Dvůr - křiž. s I/21 ("Y") R 24,5 3/2002 - 12/2006 11/2003 V provozu od 24. listopadu 2003.
. 7,053 křiž. s I/21 ("Y") - Chlumeček R 24,5/100 4/1997 -6/2000 10/1999 V provozu od října 1999 v plném profilu avšak mezi rychlostní silnice zařazeno až společně s úsekem Kamenný Dvůr - "Y" v roce 2003.
. 8,9 Chlumeček - Pomezí (státní hranice) R 24,5/2 11/1993 -7/1997 7/1997 V provozu od července 1997. Provoz v polovičním (cca 6,6 km) a částečně i v plném profilu (cca 2,3 km) avšak zatím nezařazeno mezi rychlostní silnice.

zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR



poslední změny na stránce: 26. října 2008