autostráda

Starší, z cizího slova převzaté označení pro naše dálnice, než pro ně bylo vymyšlen český název "dálnice".

AVUS

Automobilverkehrs und Übungsstrasse. První německý předchůdce dálnic v Evropě.

cementový beton (cementobeton)

Směs vysoce kvalitních drcených kameniv, cementu a vody. Používá se většinou jen na dálnicích., kde se rozprostírá po celé šířce ve stejnoměrné vrstvě a zhutní se.

dálnice

Doslova: zkratka dvou slov "dálková silnice"

Všeobecně: každá dálková silnice dálničního typu (tj. mimoúrovňové křiž., pevně oddělené směry apod.). Toto slovo nahradilo na konci r. 1938 označení Národní silnice. (Více o slově dálnice)

dle norem: komunikace nejvyšší kategorie, splňující přísné mezinárodní normy (tj. stoupání, oblouky, návrhová rychlost apod.)

dle vyhlášky: komunikace označena dopravní značkou "dálnice".

dilatační spára

Úzká mezera umožňující pohyb nosné konstrukce (roztažení anebo smrštění) v důsledku změn teploty a zatížení.

ekokoridor

Vymezený různě široký pruh území (koridor), který vede volně krajinou. Tento koridor nesmí být přerušen ničím, co by zabránilo volné a bezpečné migraci zvířat. Nesmí být zastavěn, přehrazen apod. Pokud v cestě stojí dálnice, musí být v místě křížení vyřešeno mimoúrovňové křížení s koridorem. Většinou se v takových místech staví dálniční estakády anebo ekotunely.

ekotunel

Krátký tunel anebo dlouhý podjezd, vybudovaný v místě křížení dálnice s ekokoridorem. Většinou se nejdříve vyhloubí zářez, komunikace se skryje do betonové konstrukce a vše se opět zasype. Povrch nad podjezdem nebo tunelem je většinou uměle zalesněn. Pokud ekokoridor dálnici podchází, jedná se o propustek pro zvěř.

estakáda

Většinou ne příliš vysoký mostní objekt avšak značné délky, překonávající kromě hlavní překážky (řeka, komunikace atd.) i její široké okolí, které by šlo jednoduše nahradit náspem.

exteritoriální

Mimo své území - teritorium.

GŘSD

Generální ředitelství stavby dálnic. Předchůdce dnešního Ředitelství silnic a dálnic.

kolektorový pás

Postranní komunikace, která je součástí mimoúrovňové křižovatky dálnice. Tato komunikace je vždy jednosměrná, může mít i více jízdních pruhů a vede většinou na pravé straně vedle dálnice. Od samotné dálnice je oddělena svodidly. Kolektorový pás umožňuje bezpečněji a přehledněji odbočit z dálnice a to hlavně v případě, kdy má křižovatka více výjezdů. Starší čtyřlístkové křižovatky mívají jeden výjezd před mostem (EXIT A) a druhý za mostem (EXIT B). Řidič se musí připravit předem, aby si výjezdy nepopletl a proto zpomaluje už před křižovatkou. Když má MÚK kolektorový pás, řidič nejprve musí odbočit do tohoto pásu a teprve z něho jsou vyústěny jednotlivé výjezdy. Podobně jsou do kolektorového pásu napojeny nájezdy. Řidič tak nejprve musí najet do pásu a teprve ten jej přivede k samotné dálnici. V kolektorovém pásu se jezdí mnohem pomaleji než po samotné dálnici a řidiči proto brzdí dopravu maximálně v tomto pásu. Většinou se kolektorové pásy nacházejí na větších křižovatkách, např. na D1 u Jihlavy, na R35 u Olomouce-jih apod.

letmá betonáž

Betonáž prováděná postupně po jednotlivých lamelách (pomocí spec. prostředků v jednostranné či oboustranné konzole) s minimálními nároky na podpěrnou konstrukci.

letmá montáž

Moderní způsob stavby, při němž není třeba podpěrné konstrukce, např. lešení. Principem je postupné připínání předem vyrobených segmentů na předcházející.

mimoúrovňová křižovatka (MÚK)

Křižovatka, na které se provoz nekříží a není zde možná boční srážka. Najíždění a vyjíždění z komunikace je možné jen ve směru vpravo. Pro odbočení do druhého směru je nutné použít nadjezd nebo podjezd. Za klasickou mimoúrovňovou křižovatku se nepovažují napojení na hlavní silnici s pouhým zákazem odbočením vlevo a kruhové objezdy.

MO

Městský okruh. (Městský dopravní okruh v Praze - R29). Dříve označován jako Střední.

most - dálniční

Většinou se jedná o dva identické mosty vedle sebe, každý pro jeden směr jízdy, aby v případě rekonstrukce nebyla ohrožena doprava na dálnici a byla převedena na druhý most. Výjimečně bývá most pro oba směry společný.

most - obloukový

Most, jehož mostovka je nesena obloukem.

most - příhradový

Most, jehož hlavním konstrukčním prvkem jsou příhrady, obvykle čtvercového nebo trojúhelníkového tvaru. Mezi rovnoběžnými stranami bývá úhlopříčné zpevnění spojnicemi.

most - visutý

Most, jehož mostovka je buď uložena anebo prostřednictvím dalších tažených prvků pověšena na hlavní závěsnou soustavu (např. lana), vedenou přes podpěry či pylony a ukotvenou na koncích mostu.

mostní pole

Část nosné konstrukce mezi dvěma sousedícími podpěrami (pilíři).

mostovka

Jedna ze základních součástí nosné konstrukce mostu, která přenáší zatížení z mostního svršku na hlavní nosnou konstrukci. Na mostovce bývá většinou např. vozovka.

niveleta

Pomyslná čára, udávající výškové poměry a sklon komunikace. Podle přesného zaměření nivelety pak může dálnice vést plynule např. mezi stoupáním a klesáním.

OBR

Zkratka - Vrchní vedení stavby říšských dálnic.

odpočívka

Prostor mimo silnici nebo dálnici, vyhrazený pro odpočinek motoristů. I když se název jeví jako slengový tvar slova odpočívadlo, je toto ryze české označování všeobecně používáno již od 30. let 20. století a to i v odborných kruzích.

opěra

Navázání mostní konstrukce na pokračování komunikace. Většinou je opěra z rubové strany zasypána náspem.

peážní úsek

Úsek komunikace, po kterém vedou společně dvě nebo více silnic stejných, či různých tříd. Na obou koncích úseku se pak komunikace rozvětvuje a každá silnice vede zase zvlášť. Nejčastěji se toto děje ve městech, ale společně vedou např. D1 s R35 z Lipníku do Bělotína nebo D1 s R55 z Přerova do Hulína.

pilíř

Podpěra (např. sloup) nesoucí konstrukci mostu (mostovku).

prefabrikát

Stavební prvek předem vyrobený někde ve výrobně nebo přímo poblíž samotné stavby.

propustek

Malý můstek o světlosti do dvou metrů, sloužící většinou k převedení vodoteče nebo dešťové vody z jedné strany na druhou. Dnes se běžně používá pouhých betonových trub, ale pokud je třeba vyřešit i zároveň podcházení dálnice zvěří, stavějí se propustky velké anebo vícetrubové.

předmostí

Prostor před nebo za mostním objektem, ležící v jeho bezprostřední blízkosti.

předpjatý beton

Beton, do něhož jsou vkládána předem nebo dodatečně napínaná lana, tyče, dráty či kabely, čímž se zvýší odolnost proti zatížení.

předpolí

Vstupní část mostu.

pylon

Kolmá nebo šikmá podpěra sahající nad mostovku. Slouží k podepření anebo zakotvení lan či kabelů nesoucích visutý most.

pilota

Kůl, který je zavrtán do země a na něm jsou pak betonovány základy. Pyloty se používají např. v řídkých písčitých zeminách, promáčených anebo nestabilních podložích. Dnes se většinou do země vyvrtá hluboká díra, do které se zasune armovaný koš a vybetonuje se. Většinou se takto zakládají pilíře mostů.

rampa

Zešikmená mostní konstrukce s prudkým klesáním anebo stoupáním vozovky. Většinou slouží ke sjezdu nebo k nájezdu na hlavní komunikaci.

rychlostní komunikace

Veškeré komunikace, které jsou minimálně čtyřproudové a mají jen mimoúrovňové křižovatky (tj. všechny dálnice, rychlostní silnice a silnice všech tříd se čtyřmi pevně oddělenými pruhy). V zahraničí mohou být rychlostními komunikacemi i dvouproudové silnice.

rychlostnice

Nové, ryze české označení a zkratka dvou slov "rychlostní silnice". Tato zkratka zatím není příliš vžitá, ale začíná se užívat čím dál více. Tento název vznikl spontánně v roce 2003 v internetové diskuzi na www.dalnice.com se čtenáři, aby se stále nemusel vypisovat dlouhý pojem - rychlostní silnice.

rychlostní silnice

Dle norem: komunikace o stupeň nižší kategorie než dálnice, splňující pouze státní normy (tj. prudší stoupání, oblouky, nižší návrhová rychlost apod.)

dle vyhlášky: komunikace označena dopravní značkou "silnice pro motorová vozidla".

SAT

Strahovský automobilový tunel.

SJM

Severojižní magistrála.

SSÚD

Středisko správy a údržby silnic. Areály, nacházející se v pravidelných rozestupech podél každé dálnice, v nichž sídlí organizace starající se o daný úsek. Kromě údržby vozovky a zařízení to je zpravidla i dálniční policie, hasiči a záchranáři.

Sudety

Rozsáhlé pohraniční území České republiky, které bylo až do konce 2. světové války obýváno převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Po Mnichovské dohodě musela být celá oblast s několika miliony obyvatel podstoupena Německu, které Sudety připojilo ke své zemi a české obyvatelstvo vystěhovalo. Po válce byli němečtí obyvatelé vysídleni.

těleso

Silniční nebo dálniční těleso. Pruh území, kterým vede komunikace. Tvoří jej uměle vybudované stavby (mosty apod.) a úpravy terénu (zářez, násep apod.). Šířka tělesa je vymezena mezníky.

tubesider

Speciální technologie, díky níž je možné bez betonování klenby vybudovat rychle a přitom kvalitně přesypávané mosty a propustky. Namísto klenby z betonu se z vlnitých plechů sešroubuje parabolický skelet (skořápka), která je dostatečně pevná, aby odolala tlaku po zasypání zeminou (náspem).

viadukt

Označení pocházející z latiny doslova znamení "převod cesty". U nás se toto slovo používá většinou pro označení železničních estakád, ale i malých žel. nadjezdů.

vodoteč

Obecné označení vodního toku, např. potoka, řeky, kanálu apod.

vozovka

Zpevněná část jakékoliv komunikace, která je určena pro dopravu.

VSDS

Velitelství stavby dálkových silnic. Předchůdce dnešního Ředitelství silnic a dálnic.

ztráta trasy

Chyba v projektu, jejímž důsledkem je potom část komunikace v zorném poli řidiče na okamžik schována, např. v mělkém údolí. Řidič pak může přehlédnout vozidlo, které se do tohoto zdánlivě nepatrného prostoru dostane. Aby se těmto problémům předešlo, vynalezl již v r. 1943 Němec V. Ranke metodu perspektivního zakreslování do fotografie krajiny. Dnes se vše připravuje na počítači.

železobeton

Beton, který je vyztužen betonářskou ocelí. Tím je odstraněn nedostatek betonu, který sám o sobě dobře odolává tlaku avšak nesnese tah, tj. např. prohýbání a natahování.

živice

Pojidlo, které za horka (většinou) obalí všechna zrnka kamenné drti a vytvoří tak pružnou směs. Živicí mohou být např. asfalt, dehet apod. Směs se připravuje v tzv. obalovnách.