 |
Při cestách po Moravě můžeme narazit na dálniční
těleso zarostlé vegetací, mosty, které převádějí místní komunikace nad
jakoby vyschlým korytem řek a na různá torza mostů, stojících zdánlivě
nesmyslně uprostřed polí. Jsou to pozůstatky velkolepé stavby z období
okupace naší republiky nacistickým Německem. Tyto řádky vám alespoň částečně
osvětlí minulost, přítomnost a budoucnost tohoto díla. |
|
|
|
Historie této dálnice se začíná psát
v nejtemnějším období naší minulosti. Tato dálnice se zrodila jako součást
potupných smluv z Mnichova a Vídně na podzim roku 1938. Prvním krokem
k realizaci této dálnice je cesta ministra K. Husárka do Berlína na počátku
prosince roku 1938. Jednání, která se uskutečnila, projednávala možnosti
výstavby námi zmiňované dálnice a dále plavebního kanálu Labe–Odra–Dunaj.
Nás však zajímají projednávané okolnosti, které se týkají dálnice Breslau-Wien.
Ta měla ve směru sever-jih protnout celé území našeho, tehdy ještě
samostatného státu. Dálnice A88 vstupovala na naše území (v dnešních
hranicích) poblíž Králík a opouštěla jej nedaleko Mikulova. V
protektorátních hranicích našeho tehdy ,,okleštěného“státu to potom bylo u
Jevíčka a na jihu nedaleko Rajhradu toto území opouštěla. |
| |
|
Asi nejvýstižněji popíši dohodu, pokud odcituji
článek z tehdejšího technického měsíčníku: |
| |
- Dohoda, učiněná o stavbě této průchozí
říšské dálnice Vratislav-Brno-Vídeň mezi Česko-Slovenskem (pozn. tehdejší
název) a Německem, jest úplné nóvum v mezinárodních vztazích. Naším územím
(pozn. území druhé republiky) bude tato dálnice probíhat v délce asi 65
kilometrů. Průchozí dálnice bude mít povahu exteritoriální a bylo
ustanoveno, že ji postaví společnost RAG (pozn. obdoba našeho GŘSD).
Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu zajistí
Německo. Naše vláda však poskytne Německu zdarma všechny potřebné pozemky.
|
- Dálnice bude celně oddělena od
Česko–Slovenska a na všech dálničních nájezdech budou německým státem
zřízeny celnice.
|
- Dále bylo přislíbeno, že stavba
některých úseků bude zadána i našim podnikatelům.
|
- Profil této dálnice bude běžný jako
v Německu a to 28,5 m.
|
|
|
|
Přípravné práce se rozbíhají ještě před koncem
roku 1938. Postup přípravy stavby této dálnice je z dnešního hlediska
ohromující. Za tři měsíce jsou připraveny plány na výstavbu i pozemky, které
jsou potřebné na výstavbu. Ty jsou předány naší vládou Německu. Okupace
zbytku republiky umožňuje Němcům ještě více urychlit přípravy výstavby
dálnice. Vlastní výstavba dálnice začíná 11. dubna 1939. Dle plánů má být
dálnice, dlouhá 320 km (protektorátem má procházet v délce 65km) a
zprovozněna má být na konci roku 1940. Vraťme se však zpět a prostudujme
zajímavé detaily z přípravy i vlastní výstavby. |
 |
|
|
 |
Vedením projekčních a přípravných prací je
pověřen ing. Hanz Lorenz (později povede i vlastní výstavbu dálnice).
Tento německý odborník, jeden z nejlepších dálničních trasérů, provede
svou práci skutečně velmi dobře. Jelikož v té době neexistuje možnost
zobrazení budoucího průběhu dálnice krajinou, nechává si průběh budoucí
dálnice zakreslovat do realistických pohledů z různých míst v okolí.
Tímto způsobem se snaží o co nejméně rušivé posazení dálnice do krajiny
a odstraňuje tím i jednu z velmi nepříjemných závad na tehdejších
dálnicích. Tzv. uskakování trasy (při průjezdu zatáčky se na okamžik
řidiči ,,ztratí“ dálnice z pohledu) je dodnes nepatrně znatelná např. na
dálnici D1 nedaleko Čestlic. Tento úsek dálnice byl totiž vybudován ve
stejné trase jako původní protektorátní dálnice a to i s touto vadou.
Realistické pohledy do krajiny zhotovuje pro ing. Lorenze prof.
Schafran. |
|
Sídlo RAB (ředitelství výstavby
exteritoriální dálnice) bylo zřízeno v Moravské Třebové v domě na
náměstí č. 1. Fotografie z r. 1940. (archiv muzea v M. Třebové) |
|
|
|
|
Po zahájení prací v dubnu 1939 je postup prací
na naše tehdejší poměry nevídaný. Pracuje se ve dvou směnách po 10-ti
hodinách. Stavební práce na dálnici jsou zadány jak německým tak i českým
firmám. V okolí Jevíčka pracují německé firmy Hermann & Mieleg a dále
Deutsch & Kleckner. V okolí Černé Hory česká firma Hrabě a
Lozovský (staví i na protektorátní dálnici). Firma Litická a.s.
zase staví v okolí Brna (podílí se také na protektorátní dálnici). |
|
|
|
Počátkem roku 1940 tempo prací zvolňuje a 30.
dubna 1942 je vlastní stavba dálnice A88 zastavena. Až do konce války hlídá
staveniště německá armáda. Po válce je staveniště opuštěno a jsou
zlikvidována různá stavební zařízení, která na staveništích zůstala.
Nedokončená dálnice chátrá hlavně z důvodu, že se s její výstavbou již
nepočítá. V poválečném uspořádání Evropy by to nemělo smysl. Od počátku
šedesátých let se naštěstí s dálnicí v tomto směru opět počítá. Zpočátku to
měla být dálnice D43 avšak v dnešní době se připravuje výstavba pouze
rychlostní silnice s označením R43. |
 |
|
|
|
Dílčí úseky exteritoriální dálnice A88 jsou
využity už i dnes. V okolí obce Syrovice (jižně od Brna) je pro vedení
rychlostní komunikace R52 použito zhruba 4 km tělesa a mostů původní dálnice. Dílčí
5km dlouhý úsek je použit i přímo v Brně mezi Bystrcí a Troubskem (komunikace je
v mapách značena jako ,,Stará dálnice“). Dále je využit i 1,5 km dlouhý úsek u obce Svitávka poblíž Boskovic. V budoucnosti (počítá se do r. 2015) by měla být
v trase exteritoriální dálnice vybudována téměř celá komunikace R43,
vytvářející kapacitní spojení z Brna na sever. Poblíž Moravské Třebové
naváže R43 na rychlostní silnici R35 z Hradce Králové na Olomouc. Pokud se
tak skutečně stane, bude po osmdesáti letech naplněn plán, který s těmito
dálnicemi počítal již v roce 1941. |
