Plánování a výstavba dálnic na území protektorátu Čechy a Morava do 30.4.1942

Je 2.5. 1939. Na stavebním dílu nejblíže u Prahy se vše připravuje na slavnostní zahájení výstavby. Zahájení je pojato velkolepě. V tehdejším tisku a filmových týdenících je stavba dálnice prezentována jako velký národní úkol pro budoucnost národa. Zahajovacího ceremoniálu se účastní mnoho osobností a celé vedení GŘSD. Slavnostní projev pronáší generální ředitel ing. Nosek, který následovně zahajuje stavbu prvním výkopem na dálnici. Po něm další výkopy provádějí další osobnosti Ing. Míša, zástupce ředitele GŘSD, ing. F. Balátě, ředitel stavebního ředitelství v Praze, ing.Lozovský, majitel firmy, která staví první úsek ve směru od Prahy a dělník Suchopár, pracovník firmy Hrabě a Lozovský.

Stavbu na tomto úseku dlouhém cca 5000 m  zahajuje firma Hrabě a Lozovský s tímto stavebním potenciálem:

250 vozíků úzkokolejné dráhy

6 lokomotiv úzkokolejné dráhy

10 km kolejnic úzkorozchodné dráhy

3 silniční válce

2 kompresory

6 nákladních aut

150 dělníků

V průběhu května se rozbíhají práce na několika stavebních úsecích a  v následujících měsících následují další. Předpokládá se, že první úseky dálnice budou uvedeny do provozu k 30.10.1940. Tyto optimistické představy však narážejí na do té doby nepředstavitelný problém - nedostatek pracovních sil. GŘSD předpokládalo na jeden stavební úsek nasadit cca 600 až 800 dělníků. Skutečností je ale pouze 200 až 250 dělníků. Dalším problémem jsou speciální stavební stroje (hlavně finišery a velké stavební stroje) .GŘSD je objednává v Německu. To je však nikdy nedodá. I přes tyto problémy pokračují stavební práce a jsou zadávány ke stavbě další úseky dálnice. Pokračuje i plánování dalších dálničních komunikací. V polovině srpna 1939 je vypracován první komplexní plán dálniční sítě. Tento plán počítá s těmito komunikacemi, které budou stavěny v tomto pořadí :

I   Pražský dálnicový(dálniční) okruh Praha-Humpolec-Brno-Zlín-hranice Slovenského štátu.

II   Praha-Lovosice-sudetská dálnice a Praha-Plzeň-dálnice Karlovy Vary-Regensburg

III  Praha-Hr.Králové–Náchod-exteritoriální dálnice Breslau-Wien a Praha-České Budějovice-Linz

Od těchto plánů se vrátíme k realitě tehdejších dnů. 1.9.1939 napadá Německo Polsko a v Evropě se začíná rozhořívat největší válečný konflikt všech dob. Na území protektorátu jsou prozatím jeho důsledky nevýrazné. V průběhu měsíce září jsou zadávány ke stavbám další stavební úseky a to jak v Čechách tak i na Moravě. Na Moravě jsou zadány ke stavbě stavební díly v nízkém pohoří Chřiby, nedaří se však dle daných technických parametrů uspokojivě vyprojektovat sestup dálnice z tohoto pohoří ve směru na Zlín a proto práce na posledním zadaném dílu 21/3b, které má provádět Ostravská stavební firma Bratři Špačkové se omezuje pouze na vykácení průseků pro dálnici v tamních lesích. Na ostatních úsecích k podobným problémům nedochází a tak práce úspěšně pokračují. 19.9.1939 je zadána stavba největšího obloukového dálničního mostu na území dnešní ČR. Most přes údolí potoka Šmejkalky bude stavět dle projektu ing. Stanislava Bechyně pražská stavební firma Dr. K. Skorkovský.

Vznikají také první potíže. Prozatím to jsou pouze potíže při dodávkách oceli na stavbu mostů. Tyto problémy se však ještě dají řešit a problém je zanedlouho vyřešen. V této době odchází ing. Hartman zpět do Berlína a na jeho místo nastupuje ing. B. Grothe. V počátcích se tento nový zmocněnec ing. Dr. Todta snaží být nápomocen při výstavbě dálnic, ale později je jeho vliv značně negativní. V průběhu měsíce října je zadán ke stavbě další velký dálniční most a to most přes údolí Božkovského potoka u Božkova. Stavbu provádí pražská stavební firma ing. R. Matolín. Do konce roku se podaří zadat ke stavbě ještě sousední most a to most přes údolí Božkovského potoka u Kunic. Stavbu provede stavební firma Českomoravská a.s. se sídlem v Praze. Od staveb se vraťme nazpět k plánování. Od jara 1939 provádí na základě mezivládních dohod (Mnichovská dohoda, Vídeňská arbitráž a na ně navazující ,,dohody“) Německo stavbu dálnice Breslau–Wien a to napříč celým územím Moravy. Nedaleko Brna  se mají tyto dvě dálnice (Breslau–Wien a Protektorátní dálnice) křížit. Projektanty obou dálnic znepokojuje příliš ostrý úhel křížení obou dálnic, který znemožňuje využití plnohodnotné dálniční křižovatky (čtyřlístek). Probíhají zde jednání o možných úpravách těchto dálnic tak, aby bylo možno vystavět ,,plnohodnotnou „ křižovatku. Jednání se účastní nejvyšší vedení GŘSD a OBR (Vrchní vedení stavby říšských dálnic). Za OBR jednají ing. Hans Lorenz (jeden z nejlepších dálničních odborníků předválečného i poválečného Německa (mimochodem, v poválečném období napsal knihu o dálnicích, která se používá při výstavbě dálnic dodnes) a ing. August Schöllkop. Konečná jednání o tomto a jiných problémech jsou vedena počátkem listopadu v Berlíně na poradě u ing. Dr. Todta. Pro nás jsou důležité dva body z tohoto jednání. V prvním bodě navrhuje ing. Hartmann přepracování plánů pražského okruhu a to na řešení ,,tangentní“ s preferováním směrů Berlín-Praha-Linz a Norimberk–Praha-Breslau a ostatní části okruhu dobudovat jako doplňující (viz plán). Pro tentokrát však neuspěje a definitivní řešení je odloženo na pozdější dobu (bohužel později uspěje).

Vraťme se nazpět ing. Hartmanovi. Ten je po svém odvolání z místa spojky ing. Noska a ing. Dr. Todta jmenován zmocněncem pro stavbu dálnic na území cizích států (okupovaných). Bod druhý se týká křížení obou výše jmenovaných dálnic západně od Brna. Pro lepší křížení obou dálnic musíme přepracovat projekt naší dálnice. Vraťme se na stavbu naší dálnice. S koncem stavební sezóny postupně ustávají práce. Objem provedených prací je značný. Na úsecích u Prahy jsou již prováděny první betonářské práce na budoucích odstavných pruzích dálnice (bohužel první a zároveň i poslední). Koncem roku pracuje na stavbě dálnice již 21 firem. Počátkem roku 1940 se rozbíhají přípravné práce na dalších dálničních trasách. Jsou to dálnice Praha-Lovosice a Praha-Plzeń. Soukromým firmám jsou zadány práce na projektech a zaměření těchto dálnic. Na dalších dálničních trasách jsou prováděny studie těchto dálnic (Praha-Čes. Budějovice-Linz a Praha-Náchod-Breslau). Koncem ledna se schází v Brně porada GŘSD A OBR. Na této poradě je definitivně vyřešen tvar a místo dálniční křižovatky obou výše uvedených dálnic. Křižovatku s přilehlými úseky protektorátní dálnice bude stavět německá strana, která poté přeúčtuje náklady na výstavbu GŘSD. Počátkem roku 1940 se ještě počítá s uvedením některých částí dálnice do provozu na podzim tohoto roku (díly 5/1 a 5/2 podzim 1940 a díly 6/1, 6/2 a 11/1 a 11/2 podzim 1941). Na Moravě se neustále nedaří uspokojivě vyřešit sestup dálnice z Chřibů ve směru na Zlín. Přicházejí též první vážné problémy s dodávkou některých materiálů. V průběhu roku jsou přes nastávající problémy zadávány ke stavbě další dálniční úseky i stavby větších mostů. V létě 1940 provádí inspekci na stavbě dálnice zmocněnec ing. Dr. Todta ing. Grothe. Shledává zde mnoho nedostatků, ale jeden nejzávažnější bude mít vliv na další vývoj dálnic. V důsledku neprovedení protizámrazových vrstev na dálničním tělese před zimou 1939-1940 došlo k jejímu poškození a ing. Grothe zjišťuje, že tyto protizámrazové vrstvy nebyly položeny ani pod již vybetonované odstavné pruhy v dílu 5/2. V souvislosti s kritickým postojem ing. Grotheho nelze zmínit ani časté napomínání některých stavebních společností ze strany GŘSD. Počátkem července jsou nedostatky odstraněny. V srpnu 1940 provádí inspekci na úsecích 5/1 a 5/2 ing. Míša a shledává dálniční těleso nepřipravené k pokládce betonových vozovek a nařizuje zákaz zřizování betonových vozovek na těchto úsecích. Důsledky tohoto rozhodnutí se svým způsobem budou projevovat několik desetiletí. Rozsah provedených prací v roce 1940 je velký. Jsou však zjišťovány i nekvalitně provedené práce (inspekce jednotlivých pracovníků vedení GŘSD). Při jedné z mnohých inspekcí se pod mostní komisí GŘSD zřítí lešení na stavbě mostu u obce Bernartice (naštěstí se nikomu nic nestane).

Konec roku 1940. V Čechách probíhají práce na jedenácti úsecích a na dalších třech se práce rozbíhají. Na Moravě se pracuje na třech úsecích. Na posledním čtvrtém zadaném úseku nejsou práce až na provedení průseků v lesích z důvodu nedokončenosti plánů na sestup dálnice z Chřibů ke Zlínu zahájeny. Přichází rok 1941. S nástupem stavební sezóny jsou zahájeny práce na stavbě dálnice. Na mnohých úsecích se již dostavují mosty a jednotlivé úseky jsou připravovány k pokládce betonových vozovek. Přichází prohra ve sporu o trasu pražského okruhu. Vítězí zde návrh ing. Hartmana na tangentní řešení tohoto okruhu a dálnice se má více přiblížit Praze. Jsou zadány stavební díly 5/0 (Krč-Chodov, úsek mezi trasou původního okruhu a nové varianty) a první díl nového pražského okruhu (4/1 od Vltavy po Spořilov). Stavební práce se podaří zahájit pouze na dílu 5/0. Rozbíhají se též přípravné práce na dálniční křižovatce dálnic západně od Brna. Přichází však 1. srpen 1941 a s ním i zákaz staveb. Na stavbu dálnice se podaří zajistit výjimku. Postupně stavební zákaz přejde do roviny zákazu novostaveb a na rozestavěných úsecích práce probíhají dále. Další problémy však následují. 20 října je vyhlášen zákaz používání cementu a proto GŘSD ukončuje 31.10.1941 stavební práce na dálnici. Na počátku roku 1942 se začínají projevovat velmi citelně válečné neúspěchy Německa. Toto se značně projevuje i na stavbách dálnic a to jak v Německu tak i v protektorátu. Stavební sezóna 1942 je zahájena jen s malým počtem zaměstnanců a k 30. 4.1942 jsou definitivně zastaveny všechny stavební práce na dálnici. Jedinou výjimku tvoří tři největší obloukové mosty (Šmejkalka u Senohrab, Borovsko a Píšť).

Přichází konec první etapy výstavby dálnic na území dnešní ČR.

Přestávka ve výstavbě od 1.5.1942 do 30.9.1945

autor © Tomáš Janda, 24. října 2002.

Tabulka dálniční výstavby /219 kB/

Plány pražského okruhu z r. 1939 /28 kB/

Plán komplexní dálniční výstavby z r. 1939 /81 kB/

Plán vývoje trasy protektorátní dálnice od Humpolce ke Zlínu /52 kB/

Velké mosty na trase původní dálnice /článek/

Původní návrh pro dálniční most přes Dřevnici u Mirošovic /54 kB/

Mapa variant propojení protektorátní dálnice se Slovenskem /111 kB/

Mapa evropské sítě dálnic a propojení s naší protektorátní dálniční sítí /97 kB/

Podrobná mapa protektorátní dálnice a pražského okruhu /114 kB/

Podrobná mapa vybavení protektorátní dálnice (výřez) /417 kB/

Staré novinové články

poslední změny na stránce: 10. května 2009