|
|
| Dálková silnice Plzeň - Moravská Ostrava |
Kromě
dálnic byla od 30. let 20. stol. plánována, vyprojektována a na některých
místech dokonce i rozestavěna a dána do provozu - dálková silnice z Plzně do
Moravské Ostravy. Českomoravskou protektorátní dálnici měla tato silnice
křížit u Lokte (poblíž vodní nádrže na Želivce). Mělo se jednat o klasickou
dvouproudovou silnici avšak již velice podobnou současným silnicím první
třídy, kde neměly chybět obchvaty obcí a dlouhé estakády přes údolí. Oproti
běžným silnicím tehdejší doby měla být tato dálková i poměrně široká.Trasa dálkové silnice měla začínat v Plzni, odkud by nejprve směřovala do Příbrami. Z Příbrami pak měla vést přes Sedlčany a Votice. Vlastně se mělo jednat o náhradu silnice č. 18, která vedla z Příbrami přes Prostějov do slovenské Žiliny a pak až do Michalovců. Od konce 90. let 20. století je silnice první třídy č. 18 z velké části nahrazena silnicí druhé třídy č. 150 nebo silnicí I/19. Z Votic pak silnice měla vést do Lokte, kde byla budována křižovatka s dálnici z Prahy do Brna. Od křižovatky s dálnicí trasa silnice pokračovala stejně jako osmnáctka (nyní II/150) do Havlíčkova Brodu, Žďáru nad Sázavou a Boskovic (nyní I/19). Z Boskovic pak trasa stejně jako dnešní silnice II/150 měla vést do Prostějova, Přerova a Valašského Meziříčí. Po válce byly některé rozestavěné úseky dostavěny avšak s výstavbou celého dálkového tahu silnice se již nepočítalo. Komunistická vláda neměla zájem dostavět ani téměř dokončené celistvé úseky, které mohly perfektně posloužit coby přeložka silnice první třídy a obchvaty obcí. A tak, co se dalo bez větších nákladů využít dnes slouží buď jako silnice první nebo druhé třídy běžnému provozu. Řada úseků však využita doposud nebyla anebo slouží jako zpevněná účelová komunikace a polní cesta. |
| podrobný průběh trasy informace budou postupně upravovány dle nově zjištěných skutečností |
|
úsek Plzeň - Příbram
|
| Rozestavěno několik úseků. |
|
úsek Příbram
- Sedlčany - Votice
|
| Rozestavěno několik úseků. |
|
úsek Votice - Loket - Havlíčkův Brod
|
| Rozestavěno několik úseků. U obce Loket byla v předstihu stavěna křižovatka s dálnicí Praha-Brno. Ta však byla při dostavbě dálnice D1 zbourána a podjezd pod dálnicí postaven jinde. |
|
|
|
úsek Havlíčkův Brod
- Žďár nad Sázavou - Boskovice
|
| Rozestavěno několik úseků. Část rozestavěné silnice mezi Bystřicí nad Pernštejnem a obcí Hodonín byla dostavěna a je využívána pro provoz dnešní silnice II/150. |
| úsek Boskovice - Prostějov |
|
Stopy mezi Boskovicemi a 'Žďárnou jsou
zatím diskutabilní, ale při pohledu do mapy a v terénu logické a výrazné.
Zajímavý a zvláštní je totiž oproti současné trase silnice II/150 téměř
přímý průsek s lesní cestou (na kvalitním podkladě v parametrech silnice
I. třídy s vyštěrkováním zjevně staršího data) v úseku Boskovice - Valchov
- Žďárná. Ve Valchově byla silnice zřejmě řešena jen jako průtah.
Na Jihovýchodě obce Žďárná je ve směru do Protivanova vybudováno těleso s navezeným štěrkem. Úsek začíná jižně od obce, kde vzhledem k hlubokému údolí musel být určitě navržen most. V tomto místě však nejsou stopy žádné. Rozestavěná část obchvatu úspěšně zarůstá a je místními využívána jako hojně využívané smetiště. Rozestavěná trasa se pak projevuje pásem zeleně i mezi obcemi Protivanov a Malé Hradisko, s předpokladem dalšího budování jižního obchvatu Protivanova, zde však žádné stopy již nejsou. V lese někde mezi Protivanovem a Stínavou se nacházejí rozestavěné mostky a propustky pro potoky. Rozestavěné těleso bylo v 80. letech plně využito i pro obchvat obce Stínava, který je v provozu. Využit zde měl být i původní propustek. Stopy komunikace jsou i na nedobudovaném severním obchvatu Vícova. Při pohledu ze současné silnice II/150 je zde v délce celého obchvatu patrný pás bujné vegetace, která ukrývá rozestavěné těleso dálkové silnice. Kromě položení vozovky bylo těleso zcela dokončeno. V perfektním stavu jsou dochovány i příkopy podél tohoto tělesa a to jak v zářezech, tak i podél náspů. V úseku současné silnice mezi Stínavou a Vícovem je v místě připojení rozestavěného tělesa ze severního obchvatu Vícova (v místě styku silnice s pásem "bujné" vegetace) rozšířená plocha se skládkou posypové drtě SÚS. Skládka byla zřejmě vybudována také s využitím tělesa této silnice. Z místa, kde se kříží silnice Plumlov - Ohrozim a kde silnice II/150 odbočuje do Prostějova, je západním směrem dobře viditelná část nedokončené silnice. Ta vede asi v délce 1 km v přímém směru. Hotovo bylo zemní těleso (navezen štěrk potažený asfaltovým postřikem) připravené k položení vozovky. Nyní po něm vede pouze polní cesta. Pak stopy končí v poli mezi Vícovem a Ohrozimí. Východně od této křižovatky silnic, byl úsek silnice mezi obcemi Ohrozim a Domamyslice zcela dokončen. Tento úsek má asi 1 km od Ohrozimí povrch živičný (je možné, že tento 1 km úseku byl dokončen později), ale zbytek silnice až do Domamyslic má vozovku betonovou. V místě křižovatky u Domamyslic přechází betonový povrch v povrch dlážděný, a to v místě napojení k silnici II/366. Což je typický prvek i u starých německých silnic. Proč byl dokončen předčasně právě tento cca 2 km dlouhý betonový úsek přednostně je zřejmý. V úrovni obce Mostkovice je široká úrovňová křižovatka (celá z betonu), ze které pokračuje severním směrem silnice o stejných parametrech (taktéž z betonovou vozovkou) do areálu bývalého vojenského prostoru, kde byl donedávna vojenský opravárenský podnik. Do tohoto areálu vede i žel. vlečka ze žst. Kostelec na Hané. Areál fungoval už za války, bylo zde i vojenské letiště. Místní lidé silnici jinak neřeknou než "Hitlerova dálnica". |
|
|
|
původní kresby připravované části dálkové silnice u Plumlova |
|
(trasa A) úsek Prostějov
- Velký Újezd - Potštát - Odry - Ostrava
|
|
Rozestavěna hlavně část silnice mezi Velkým
Újezdem a městem Odry. A to oklikou přes Jakubčovice nad Odrou. V roce 1938
však během výstavby došlo k naplnění Mnichovské dohody a pohraničí i s
rozestavěnou silnicí se ocitlo na území Říše. Stavba byla opuštěna a trasa
dálkové silnice do Ostravy musela být změněna. Rozestavěná silnice z Velkého
Újezdu do Oder byla po válce sice dokončena, ale už ne jako dálková. Nemá
žádnou návaznost a dnes je z ní jen silnice druhé třídy II/441 regionálního
významu. Když musela být rozestavěná silnice z Velkého Újezdu do Oder předána Němcům a celá oblast už nebyla součástí česko-slovenského státu, musela být pro vedení dálkové silnice do Ostravy navržena nová trasa. Ta musela vést do Ostravy pouze po území, které naší republice ještě zbylo, tedy po úpatí Beskyd. |
|
(trasa B) úsek Prostějov
- Přerov - Valašské Meziříčí
|
|
Tato část silnice z Prostějova až do Ostravy
se začala stavět podle nových projektů až po Mnichovské dohodě. A to jen
kvůli tomu, že původně rozestavěná trasa přes Velký Újezd a Odry se ocitla
na Německem zabraném území. Jelikož se teď muselo jezdit do Ostravy oklikou,
koridorem pro novou trasu se tak stalo úpatí Beskyd a Hostýnských vrchů. Nejvíce je rozestavěna část dálkové silnice mezi Přerovem a Bystřicí pod Hostýnem. Plně využit je dnes např. obchvat obce Želatovice, ale naprostá většina rozestavěné silnice je nevyužita a po jejím tělese vede jen účelová komunikace. Jako např. u Dřevohostic a Lipové. |
|
|
|
(trasa B) úsek
Valašské Meziříčí - Frenštát pod
Radhoštěm - Moravská Ostrava
|
|
Rozestavěno několik úseků a některé jsou dnes
v provozu.
V provozu je dnes (jako silnice I/58) úsek z Rožnova pod Radhoštěm do osady Pindula v průsmyku přes Beskydy. Rozestavěn byl obchvat Frenštátu pod Radhoštěm. |
|
|
|
|
| autor © Jan Slovík , 11. července 2004. |
| odborná spolupráce Václav Lídl, ing. Petr Synek a Tomáš Janda. |
| článek doplněn o nová fakta 29. ledna 2005. |
| poslední změny na stránce: 26. října 2008 |