červenec

1927

Založení  silničního fondu.

1935

Nezávisle na sobě vznikají dva návrhy na stavbu dálkových komunikací napříč republikou.

1937

Návrhy zlínského velkoprůmyslníka Dr.J.A.Bati na výstavbu československé dálkové silnice.

červenec

1937

Firmě Baťa uděleno povolení k provádění přípravných prací na projektu silniční magistrály v úseku Lužná –Makov, tzv. Javornická silnice.

říjen

1938

Československo je dle Mnichovské dohody nuceno podstoupit pohraniční území (Sudety) Německu.

říjen

1938

Zřízení německé projekční kanceláře Sudetské dálnice v Chebu.

28.10.

1938

Předložen první předběžný plán dálkové komunikace ve směru Terezín-Praha-Jihlava-Brno-Zlín-Žilina–Košice–Užhorod-Bačovo, kterou by využívala říšská trasa z Drážďan přes Prahu a Znojmo do Vídně.

listopad

1938

Předloženy první návrhy na trasu Sudetské dálnice. Projekční kancelář přesunuta do Karlových Varů.

4.11.

1938

Vznik Velitelství stavby dálkových silnic (VSDS).

prosinec

1938

Vznikl název dálnice.

1.12.

1938

U Chebu zahájena výstavba německé Sudetské dálnice přes zabrané pohraničí území: Bad Berneck-Cheb-Lovosice-Liberec-Zittau-Görlitz.

23.12.

1938

Změna názvu na Generální ředitelství stavby dálnic (GŘSD).

15.3.

1939

Počátek okupace zbytku Československa Německem.

29.3.

1939

Německé požadavky na změnu parametrů našich dálnic podle německých norem.

11.4.

1939

Zahájena výstavba německé exteritoriální dálnice přes naše území Breslau-Wien (Vratislav-Vídeň).

18.4.

1939

Zahájena výstavba úseku německé Sudetské dálnice u Liberce.

2.5.

1939

Zahájena výstavba první československé (protektorátní) dálnice.

15.8.

1939

Vypracován kompletní plán naší dálniční sítě.

1.9.

1939

Začátek II. světové války.

poč.

1940

Zahájeny přípravné práce na dálnicích z Prahy do Lovosic a z Prahy do Plzně.

červenec

1940

Zrušeno stavební ředitelství dálnic v Praze a zřizovány stavební správy při trase dálnice.

srpen

1940

Při jedné z inspekcí, které zjišťují rovněž řadu závad, se pod komisaři zřítí lešení. Neštěstí si však nevyžádá oběti.

30.10.

1940

Dle původních plánů měly být zprovozněny první úseky československé dálnice.

jaro

1941

Němci nařizují vést pražský dálnicový okruh tangentním způsobem, tj. přes město.

1941

Zahájena stavba pražského dálnicového okruhu.

1.8.

1941

Zákaz civilních staveb - dálnice obdržuje výjimku.

20.10.

1941

Zákaz používání cementu.

31.10.

1941

GŘSD ukončuje stavební práce na dálnici.

30.4.

1942

Zákaz výstavby všech dálnic v Říši a jejích satelitech (včetně Protektorátu). Výjimku obdrží už jen některé dálniční mosty.

29.5.

1942

Zřízen Stavební dozor po dobu zastavení stavebních prací.

30.5.

1942

Zastavena práce na dvou ze tří povolených mostů.

prosinec

1942

Zastavení prací i na posledním mostě s výjimkou a tím i definitivní zastavení prací na naší dálnici.

8.9.

1945

Konec II. světové války v Evropě.

1.10.

1945

Dekret č. 88 prezidenta Beneše nařizuje dostavbu dálnice Praha-slovenské hranice.

27.11.

1945

Rozhodnutí o dostavbě dálnice Praha - hranice SSSR. S dokončením německých dálnic na našem území se však již nepočítá.

1946

Obnovení prací na výstavbě dálnice Praha - hranice Slovenska.

1947

Dvouletý plán obnovy národního hospodářství počítá nadále s výstavbou dálnic.

25.2.

1948

Státní převrat. Moci se zmocňují komunisté v čele s Gottwaldem a postupně utlumují výstavbu dálnice.

1949

Práce na dálnici z Prahy na Slovensko již téměř stagnují a s úsekem přes Chřiby se už vůbec nepočítá.

prosinec

1950

Zrušení ministerstva techniky a rozhodnutí o definitivním zastavení výstavby dálnice. V té době je již rozestavěno 75 km tělesa a přes 60 mostů je již hotovo nebo ve stavbě.

konec 50. let

Vysoký nárůst dopravy v Československu.

10.4.

1963

Schváleno usnesení o rozvoji československé dálniční sítě.

18.4.

1966

Rozhodnutí o obnovení dálniční výstavby.

1.7.

1967

Zřízeno Ředitelství dálnic Praha.

8.9.

1967

Obnovena výstavba dálnic a zahájena dostavba prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic.

jaro

1969

Zahájena výstavba na moravském úseku D1 Brno - Kývalka.

12.7.

1971

Zprovozněn úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice.

říjen

1971

Snahy o opětovné zastavení výstavby dálnic.

3.2.

1972

Souhlas vlády s další výstavbou dálnic bez finančních limitů, což umožňuje rozestavět celý dálniční tah Praha - Brno - Bratislava najednou.

červen

1972

Ve stavbě 110 km dálnic D1 a D2.

6.9.

1972

Zprovozněn 2. úsek dálnice D1 Kývalka - Brno-západ, v délce 8 km.

podzim

1972

Rozestavěny úseky na D1 z Měřína až ke Kývalce.

3.11.

1973

Zprovozněn úsek na D1 Velká Bíteš - Kývalka.

1974

Zahájení výstavby dálnice D2.

1975

Zprovozněny úseky dálnice D1 Velké Meziříčí-východ - Lhotka a Lhotka - Velká Bíteš.

prosinec

1975

V provozu již 65 km dálnice D1.

1976

Zahájení výstavby dálnice D5.

říjen

1976

zahájení výstavby estakády v Berouně na dálnici D5.

červen

1976

Zahájena výstavba na zbývajících úsecích dálnice D1 a D2. Celá trasa z Prahy do Bratislavy je již hotova nebo rozestavěna.

8.7.

1977

Zprovozněn nejdelší souvislý úsek na dálnici D1 Mirošovice - Hořice, v délce 54 km.

červenec

1977

V provozu již 144 km dálnic.

1978

Zahájení výstavby dálnice D11.

4.10.

1978

Zprovozněn úsek na dálnici D2 Brno-jih - Hustopeče.

28.11.

1978

Zprovozněn most ve Velkém Meziříčí.

2.11.

1979

Zprovozněn úsek na dálnici D1 Pávov - Řehořov.

8.11.

1980

Zprovozněna celá dálniční trasa z Prahy do Bratislavy.

20.10.

1980

Zprovozněn úsek na dálnici D5 Praha - Vráž..

16.10.

1984

Zprovozněn úsek na dálnici D5 Vráž - Beroun-východ.

4.10.

1985

Po dokončení berounské estakády zprovozněn úsek na dálnici D5 Beroun-východ - Beroun-západ.

9.9.

1983

Zprovozněn úsek na dálnici D1 Brno - Holubice.

11.11.

1988

Zprovozněn úsek na dálnici D1 Holubice - Tučapy.

12.10.

1984

Zprovozněn úsek na dálnici D11 Praha - Bříství.

19.10.

1985

Zprovozněn úsek na dálnici D11 Bříství - Třebestovice (Sadská).

květen

1989

Zahájení výstavby dálnice D47 Tučapy - Vyškov. Později bude úsek součástí dálnice D1.

26.9.

1989

Zprovozněn úsek na dálnici D5 Beroun-západ - Bavoryně.

17.11.

1989

Pád komunistické vlády v Československu.

1990

Podle původních plánů komunistické vlády socialistického Československa, měla být v provozu celá síť dálnic (včetně D35, D43 a dálnic na Slovensku).

podzim

1990

Zahájena výstavba úseku R8 z Prahy k dálnici D8.

říjen

1990

Zahájení výstavby dálnice D8.

říjen

1990

Zahájena výstavba úseku dálnice D5 Svojkovice - Klabava.

2.11.

1990

Zprovozněn úsek na dálnici D11 Sadská - Poděbrady-východ, s mostem přes Labe.

6.11.

1990

Zprovozněn úsek na dálnici D8 Řehlovice - Trmice.

říjen

1991

Zahájena výstavba úseku dálnice D5 Mýto - Svojkovice.

1.7.

1992

25 let činnosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

30.7.

1992

Zprovozněn úsek na dálnici D1 Tučapy - Vyškov.

podzim

1992

Zahájena výstavba úseku dálnice D5 Bavoryně - Mýto.

prosinec

1992

V provozu 366 km českých a moravských dálnic a 46 km ve výstavbě.

1.1.

1993

Rozpad federativního Československa a vznik samostatné České republiky a Slovenské republiky. Od této chvíle dochází k samostatné výstavbě dálnic v obou státech, nezávisle na sobě.

23.7.

1993

Zprovozněn úsek na dálnici D8 Zdiby - Úžice.

27.10.

1993

Zprovozněn úsek na dálnici D5 Mýto - Klabava.

prosinec

1993

Zahájena výstavba úseku dálnice D5 Klabava - Ejpovice a plzeňského přivaděče R5.

1994

Zahájena výstavba nejdelšího úseku dálnice D5 Plzeň - Rozvadov.

1995

Zaveden poplatek za používání českých dálnic a silnic pro motorová vozidla. Dálniční známka pro osobní vozidla stála 400 Kč.

26.10.

1995

Zprovoznění tří úseků na dálnici D5 Bavoryně - Kařez, Kařez - Mýto a Klabava - Ejpovice. Tím je celá část dálnice D5 mezi Prahou a Plzní kompletní.

16.10.

1996

Zrušeno pokračování dálnice D1 až na slovenské hranice, načež má být ukončena u Kroměříže.

18.10.

1996

Zprovozněn úsek na dálnici D8 Úžice - Nová Ves, v délce 9 km a mostem přes Vltavu.

1997

Zprovozněn nejdelší úsek na dálnici D5 z Plzně do Rozvadova.

26.10.

1998

Zprovozněn úsek na dálnici D8 Doksany - Lovosice, v délce 13 km.

1999

Dokončení rozšíření dálnice D1 na šestipruh v úseku Praha - Mirošovice.

21.7.

1999

Vláda rozhoduje o nepokračování dálnice D11 až na hranice s Polskem, ale ukončením v Jaroměři. Odtud ke hranicím má vést pouze rychlostní silnice.

prosinec

1999

V provozu již 498 km dálnic.

28.8.

2000

Zprovozněn úsek Pražského rychlostního okruhu R1 Třebonic do Řep (3,3 km).

2001

Je konečně umožněna výstavba alespoň první části obchvatu Plzně na dálnici D5 Sulkov - Plzeň-západ.

2001

Zahájeny přípravy pro tvorbu webových stránek www.dalnice.com

18.6.

2001

Zprovozněn úsek na dálnici D8 Nová Ves - Doksany.

20.6.

2001

Zprovozněn úsek rychl. silnice R6 Pavlov - Velká Dobrá (5,5 km).

29.10.

2001

Zprovozněn úsek Pražského rychlostního okruhu R1 z Řep do Ruzyně (2,5 km).

2002

Je konečně umožněno začít stavět i zbývající úseky obchvatu Plzně na dálnici D5.

14.2.

2002

Zahájena výstavba úseku dálnice D3 Chotoviny-Stoklasná Lhota, v délce 4 km.

5.4.

2002

Zahájena výstavba některých staveb na dálnici D8 Trmice-Knínice a Knínice-státní hranice s Německem.

11.4.

2002

Zahájena výstavba úseku dálnice D1 Vyškov-Mořice.

28.5.

2002

Zahájena výstavba druhé fáze úseku dálnice D47 Ostrava-Rudná - Hrušov.

srpen

2002

Během katastrofálních povodní je těžce poškozen dálniční most na D8. Po prvotním omezeném provozu však musí být kvůli zhoršujícímu se stavu most 13.11.2002 úplně uzavřen.

říjen

2002

Umožněno zahájení výstavby dálnice D11 v úseku Poděbrady-východ - Chýšť. Započaté práce jsou však už v prosinci téhož roku opět zastaveny.

28.11.

2002

Zprovozněn úsek Městského rychlostního okruhu R29 v Praze (2 km) Barrandovský most - Mrázovka, včetně tunelu Zlíchov.

2003

Výstavba čtyřproudové spojky I/21 z Písku ke křižovatce s I/4.

14.8.

2003

Zprovozněn úsek čtyřproudové silnice I/37 z Hradce Králové do Březhradu.

6.10.

2003

Zprovozněn úsek rychl. silnice R35 Slavonice - Přáslavice, tvořící část obchvatu Olomouce (14,7 km).

24.11.

2003

Zprovozněn úsek rychl. silnice R6 Cheb - Kamenný Dvůr (4,9 km).

prosinec

2003

Zprovozněn úsek rychl. silnice R35 Rádelský Mlýn - Hodkovice (2,1 km).

15.12.

2003

Zprovozněna část obchvatu Plzně na dálnici D5, konkrétně úsek Útušice - Sulkov (8,4 km) a v polovičním profilu i úsek Ejpovice - Černice (8,6 km).

30.6.

2004

Zprovozněna další část obchvatu Jihlavy (1,9 km) s 304 metrů dlouhým tunelem. Obojí zatím jen v pol. profilu a jen jako silnice I/38.

1.7.

2004

Zprovozněn úsek rychl. silnice R48 Žukov - Český Těšín (2 km), další součást obchvatu Českého Těšína.

26.8.

2004

Zprovozněn kilometrový tunel Mrázovka na Městském rychlostním okruhu R29 v Praze (1 km).

31.8.

2004

Zprovozněn druhý profil dálnice D5 v úseku Ejpovice - Černice (8,6 km).

26.10.

2004

Zprovozněn úsek rychl. silnice R48 Frýdek-Místek - Dobrá.

říjen

2004

Zprovozněn poloviční profil R7 z Hořešovic do Pacova. (2,2 km). Až do rozšíření na čtyřproudovku se bude jednat o běžnou silnici.

říjen

2004

Zprovozněn historicky první úsek dálnice D3 Chotoviny - Tábor (9 km).

3.11.

2004

Zprovozněn čtyřproudový obchvat Postřelmova (3,24 km), který bude později součástí R44.

1.11.

2004

Zprovozněn jižní čtyřproudový přivaděč I/27 z Plzně k dálnici D5.

listopad.

2004

Zprovozněna čtyřproudová silnice I/20 z Písku ke křižovatce se silnicí I/4 (6 km). Tento úsek by mohl být později součástí R4.

11.7.

2005

Zprovozněn úsek čtyřproudové silnice I/13 - obchvat města Ostrova (4,5 km).

20.12.

2005

V polovičním profilu zprovozněna část dálnice D11 z Dobšic do Chýště (16,3 km)

6.10.

2006

Zprovozněn poslední nedokončený úsek dálnice D5 Černice - Útušice (3,5 km).

6.10.

2006

Na dálnici D5 otevřen první tunel (Valík - 380 m) na českých dálnicích.

6.10.

2006

Dokončením dálnice D5 a části navazující německé dálnice A6 se česká dálniční síť poprvé napojila na západoevropskou.

19.12.

2006

V plném profilu otevřena dálnice D11 z Poděbrad do Sedlic v délce 42 km.

21.12.

2006

Zprovozněna dálnice D8 z Trmic k hranicím s Německem (24 km).