Most měl být obloukový a železobetonový, ale aby se tehdy v době války ušetřila čím dál cennější ocel, bylo namísto několika dlouhých oblouků přikročeno k výstavbě mnoha oblouků úzkých a štíhlých. Jejich železobetonová konstrukce totiž nevyžadovala takové množství ocelových prutů. Staveniště se začalo připravovat na konci 30. let a samotný most se začal stavět na poč. 40. let, ale most se již rozestavět nepodařilo. Válka veškerou výstavbu dálnic pozastavila a tak se na mostě podařilo připravit pouze několik základů pilířů. Na severním předmostí byl vybudován cca 300 metrů dlouhý násep, který měl navazovat na most. Na jižním předmostí byly provedeny jen základní zemní práce. Staveniště bylo po válce rozebráno a materiál odvezen a ve velké míře také rozkraden. Severně od estakády už nebyla dálnice rozestavěna neboť se stavělo víceméně jen na území Protektorátu.

Kromě staveniště byl v Trnávce postaven areál dvou domů, ve kterých sídlil dozor nad výstavbou estakády a dozor nad výstavbou dálnice do vnitrozemí. Tyto budovy byly oproti mostu dokončeny a nyní jako bytové domy slouží v perfektním stavu i nadále.

Protože se s dostavbou dálnice po válce už nepočítalo, nebyla v koridoru dálnice stanovena stavební uzávěra. A i když se potom s využitím dálnice počítalo pro rychlostní silnici R43, byla na severním svahu povolena výstavba rodinných a řadových domků - přímo v prostoru nedokončené estakády. Pod jižním svahem byl zase "pod mostem" postaven areál traktorové stanice, kterému překážel nedokončený pilíř a proto byl odstřelen. Pokud by se tedy dnes stavěla rychlostní silnice R43, musela by vést až za západním okrajem obce.

 30.léta 20.stol. - projekt

 80.léta 20.stol. - zarůstající staveniště

 podzim 2004 - současnost