V prudké stráni u Mladkova byl na jaře roku 1939 vybudován tábor Heidelberg, který se skládal ze čtyř velkých dřevěných ubytovacích baráků, budovy kuchyně s jídelnou a budov se záchody a s koupelnami a skladištěm. Když byla stavba dálnice zastavena, byl areál přeměněn na převýchovný tábor pro mladistvé delikventy. Avšak převážně se spíše jednalo o mladé lidi, kteří uprchli z nucených prací v říši. K tomuto účelu tábor sloužil až do konce války, kdy byly do jednoho z dřevěných baráků shromážděny nějaké dokumenty a budova podpálena. Ta lehla celá popelem.

Po válce byli v táboře naopak shromažďováni němečtí občané z okolí a poté deportováni do Německa. Později zde byli ubytováni jugoslávští občané a v letech 1950-54 uprchlíci z Řecka. V dalších desetiletích byl až do pádu komunistického režimu tábor využíván k odborářské rekreaci a jako pionýrský tábor. Po roce 1990 už tábor jenom pustl a nepomáhala mu ani častá změna vlastníků. Několikrát byl areál vykraden a podpálen. Proto se v letech 2000-2002 přistoupilo k jeho likvidaci.

Dodnes se však v areálu dochovala spousta pozůstatků. Kromě základů budov a trosek jejich zdí dodnes stojí několik opěrných a ohradních zdí a schodišť. Oproti ostatním podobným táborům není tento u Mladkova zarostlý lesem a vše vypadá jako by byly budovy srovnány se zemí nedávno.