Praha(Jesenice) - Jílové - Benešov - Sedlčany - Sedlec-Prčice - Mezno - Chotoviny - Tábor - Soběslav - Veselí n./L. - Ševětín -  Borek - České Budějovice - Velešín - Kaplice - Dolní Dvořiště,státní hranice (A)

D3 je nejkontroverznější českou dálnicí o jejíž celkovou existenci se neustále vedou spory.

S předstihem postavený úsek dálnice D3 u Veselí nad Lužnicí.

I když je dálnice D3 plánována již od konce 30. let 20. století a postavena měla být do konce let čtyřicátých, první její kilometry byly zprovozněny až v r. 2004. Podle německých projektů, které vznikly během války, měla dálnice dokonce u Sedlčan překročit Vltavu a z Jižních Čech dorazit do Prahy v místech, kde dnes začíná D5 - u Třebonic.

Dálnice D3 je vůbec zvláštní. Její trasa byla několikrát měněna, jedna vláda jí naplánovala a další zase rušila. Stejně tak se dálnice D3 zkracovala a pak zase prodlužovala. Prostě s dálnicí D3 to nikdy nebylo a asi nikdy nebude jednoduché. Ke všemu se jako jediná naše dálnice začala stavět od prostředku a ne od začátku. Nemá zatím tudíž žádný nultý kilometr a jen tak mít nebude. Nejenže jsou její první úseky předmětem sporů, ale ona dálnice zatím ani nemá kde začít.

Prvních pět úseků má totiž procházet Posázavím. Nejedná se sice o žádnou zákonem chráněnou oblast, ale rozkládá se zde obrovské rekreační území a protože tudy nevedou žádné hlavní komunikace, je zdejší příroda víceméně bez poskvrny a hlavně bez hluku a smogu. Podle vládního projektu by měla dálnice D3 začínat u zatím neexistujícího vnějšího okruhu kolem Prahy (R1), na velké křižovatce u Jesenice. Odtud by pak D3 směřovala na jih Čech doposud málo dotčeným přírodním územím Posázaví a Povltaví. Právě vedení dálnice tímto vyhledávaným rekreačním územím se nelíbí nejen ekologům, ale zdá se nevhodné i obrovskému množství občanů z celé republiky. Stačí se podívat do mapy a každého napadne, že když tu nikdy žádná pořádná silnice vést nemusela, tak proč teď rovnou dálnice. Sice by tisíce rekreantů měla možnost rychlejšího spojení s Prahou, ale kromě nich by dálnicí projížděly i tisíce kamionů a dalších vozidel, které s touto krajinou nebudou mít nic společného. Proto se stále vedou úvahy, zda-li by nebylo vhodnější vést dálnici jinudy.

Zatím jsou zpracovány plány pro realizaci vládní trasy z Prahy kolem Psár do Jílového u Prahy. Tento první úsek má dvě varianty, které řeší, zda-li obejít Lipový vrch na východě anebo na západě. Obě varianty však počítají s tunelem "Kamenná vrata" a jedna z variant ještě i s dalším tunelem "Spáleniště". První úsek dálnice D3 by měl mít křižovatku se silnicí II/105 u obce Psáry a další u Jílového, se silnicí II/104. Město Jílové u Prahy bude dálnice obcházet na západě.

Dalším úsekem by se dálnice D3 měla dostat k Hostěradicím, na levém břehu Sázavy. Právě tento úsek je nejkritičtější z celé trasy. Je zde nutné vysoko nad řekou překročit údolí Sázavy a všude okolo se rozkládá hustá rekreační zástavba. Proto jsou zde navrženy i čtyři tunely, jejichž délka má být dohromady přes jeden kilometr. Osadníkům se však právě nelíbí onen velký most přes údolí, který by navždy zničil romantický výhled na tok Sázavy. Proto jsou projektanti nuceni vymyslet takový tvar mostu, který by se stal spíše architektonickým doplňkem. Podobně jako to uměly železniční viadukty.

Za údolím Sázavy by u Hostěradic měla být křižovatka se silnicí II/106 a další u Netvořic, s napojením na II/105. U Netvořic má také vyrůst sídlo SSÚD (středisko správy a údržby dálnice) a u Dunávic jedna z odpočívek. U Chrášťaň pak vznikne křižovatka s přivaděčem do Benešova neboť k tomuto městu dálnice nepovede, ale stočí se opět k jihu - k Neštěticím, kde bude křižovatka se silnicí II/114.

Dále se dálnice D3 bude vlnit kolem Maršovic, kde bude MÚK, a okolo Minartic, kde bude odpočívka. Dostane se až na křižovatku se silnicí I/18 u Voračic a pak dále kolem Heřmaniček, kde vyroste křižovatka "Loudilka" se silnicí II/121. Nakonec se dálnice D3 začne opět stáčet k východu a u osady Nová Hospoda překříží současnou silnici I/3.

Bohužel právě až u Nové Hospody bude dálnice D3 zatím začínat. Úseky jižně od Nové Hospody se již totiž stavějí anebo jsou dokonce v provozu. Kdežto úseky mezi Novou Hospodou a Prahou jsou stále kvůli nedokončeným územním plánům a kvůli vleklým sporům v nedohlednu. Je tedy pravděpodobné, že doprava pojede z jižních Čech po dálnici a odtud bude muset pokračovat po staré nevyhovující silnici I/3.

Sedmikilometrový úsek z Mezna do Chotovin se již staví a předán do provozu by měl být v roce 2007. Spolu s ním je i nutné vybudovat krátký dvoukilometrový provizorní úsek mezi Meznem a Novou Hospodou, aby mohla vozidla pohodlně sjet z dálnice na starou silnici. Do té doby se bude najíždět na dálnici D3 až u Chotovin, kde se nyní buduje mimoúrovňová křižovatka a areál SSÚD. U Mitrovic má být odpočívka, ale vybudována bude až když se začne stavět dálnice k Praze.

Úsek z Chotovin do Tábora, který je z celé dálnice D3 zatím jediným zprovozněným, byl otevřen v říjnu 2004 a měří necelých devět kilometrů. Zhruba tříkilometrová část tohoto úseku však byla postavena již v roce 1991 a sloužila jako přeložka silnice I/3 na obchvatu Tábora. Asi polovina z toho byla jen v polovičním profilu. Dálnice ale končí provizorně na křižovatce se silnicí I/19 a tak doprava dále k jihu Čech musí opět odbočit a pokračovat přes "trojměstí" Tábor, Sezimovo Ústí a Planou nad Lužnicí.

Toto by měl vyřešit další 16 km dlouhý úsek do Soběslavi, který bude mít křižovatku se silnicí II/409 u Plané nad Lužnicí. Zde také začíná rozsáhlá rybníkářská oblast, což si vyžádá i přemostění jednoho z nich - Koberného rybníka. Dálnice povede i "po hrázi" hned několika rybníků. Velký most má vyrůst např. přes údolí Černovického potoka u Zvěrotic.

Od Soběslavi, kde bude křižovatka se silnicí II/135, se dálnice dostane ke křižovatce se silnicí I/23 u Dráchova a za ní opět přetne současnou starou silnici I/3. Tady vyroste dlouhá dálniční estakáda nejen přes silnici a železniční trať, ale i přes řeku Lužnici a její zátopové území. Přímo u Veselí nad Lužnicí dálnice naváže na již předbudovanou část, která byla zprovozněna v 90. letech a zatím slouží v polovičním profilu jako obchvat města. Na severu vznikne jedna křižovatka pro napojení města a na jihu je již dnes částečně funkční křižovatka se silnicí I/24.

Za obcí Horusice použije dálnice D3 koridor současné silnice, kterou bude nutné přeložit vedle. Od Ševětína už je dnes dálnice dokonce v polovičním profilu postavena a to až k obci Borek, což je více než 10 km. Tato přednostně postavená část pochází z 90. let a nepostrádá ani vybudované mimoúrovňové křižovatky Ševětín a Lhotice.

Za tímto úsekem pak bude třeba vybudovat již jen 2,5 km a dálnice bude u Českých Budějovic, na křižovatce se silnicí I/34 u obce Úsilné. Když vláda 21.7.1999 rozhodla, že namísto dálnice povede ke hranici s Rakouskem jen rychlostní silnice R3, dálnice D3 měla končit právě na této křižovatce před Českými Budějovicemi. Po roce 2003 však zase jiná vláda rozhodla, že dálnice D3 povede až za České Budějovice.

Od Úsilného povede dálnice D3 mezi východním koncem Budějovic a obcemi, doslova nalepenými na krajské město. Naštěstí tudy byl vyhrazen koridor již před desítkami let a proto nedošlo k zastavění. I tak zde nastaly velké problémy s dotčenými obcemi, které kolem sebe žádnou dálnici nechtějí. Při pohledu do mapy však jinudy vést dálnici nelze. Z Úsilného D3 povede na jih, kde se protáhne úzkým prostorem mezi Vrátem a Rudolfovem a překříží silnici II/634, se kterou bude vybudována křižovatka "Hlinsko". Pak se zase dálnice musí protáhnout nezastavěným hrdlem mezi budějovickou městskou částí Suché Vrbné a Dobrou Vodou u Českých Budějovic, dříve taktéž součástí města. O kus dál bude se silnicí II/157 vybudována křižovatka "Podhůrka". Jižně odtud se ještě dálnice protáhne mezi Starými a Novými Hodějovicemi, kde bude vybudována křižovatka se silnicí II/156. Pak D3 po dlouhém mostě překročí řeku Malši a dostane se na její levý břeh, který bude sledovat až k obci Plav. Poblíž mostu vznikne křižovatka "Roudné", s přivaděčem ke staré silnici I/3. Jižně od Kamenného Újezdu - u Krasejovky, překříží dálnice D3 současnou silnici I/3, se kterou vznikne mimoúrovňová křižovatka. O pár kilometrů dále bude dálnice D3 končit na křižovatce u Třebonína, kde se bude křížit se silnicí II/155. K této křižovatce bude postaven i nový přivaděč od Českého Krumlova a přeložena sem silnice I/39.

Za touto křižovatkou bude trasa sice pokračovat k rakouským hranicím, ale již po komunikaci nižší kategorie - po rychlostnici R3. Aniž by to řidič nějak moc poznal, prostě by se najednou ocitl na trochu užší a klikatější rychlostní silnici. Ta ke všemu bude zpočátku stavěna jen v polovičním profilu. Je však docela možné, že zase jiná vláda dojde ke zdravému názoru a dálnice D3 povede až na hranice. Bylo by totiž rozumné, aby dálnice nekončila ve vnitrozemí. Při pohledu na automapu Evropy by se totiž (i když kvalitní R3) jevila jen jako nedostavěná dálnice. Prostě by v mapě byla namísto tlusté oranžové čáry jen tenká červená linka. Přitom se náhražkou dálnice zase tolik neušetří. Jedná se jen o zbývajících 25 kilometrů.

- - -

Dálnice D3 má však mnoho problémů. Potýká se se žalobami odpůrců, nedostatkem financí a vždy stála trochu mimo zájem hlavních vládních priorit. A tak bude pravděpodobně dokončena až jako poslední dálnice v Česku. Hlavně kvůli vedení trasy přes Posázaví. Proto bylo vypracováno i několik dalších variant, jenže všechny stejně procházejí stejným územím - srdcem Posázaví. Vznikly tedy i návrhy, aby dálnice nevedla přímo z Prahy, ale podél současné silnice I/3 a v některých místech jí přímo využila, např. mezi Mirošovicemi a Benešovem. Dálnice D3 by se napojila stejně jako stávající silnice I/3 na D1 u Mirošovic a provoz z jihu Čech by tak vedl do Prahy stejně jako dnes.

Návrh se zdá rozumný a má mnoho příznivců, jenže má také své nedostatky. Silnice z Mirošovic do Benešova je sice moderní komunikací, která vznikla jako přivaděč v době výstavby dálnice D1. Byla tehdy vybudována, aby převedla dopravu ze staré budějovické silnice, dnešní II/603, k přípojce dálnice D1 u Mirošovic. Ale její rozšíření by nebylo tak snadné. Nestačilo by totiž přistavět pouze další dvojpruh, jako se to mnohdy dělá. S rozšířením na dálnici se v době výstavby silnice nepočítalo a proto vedle ní často není žádná volná plocha. Také parametry zatáček a prudkých stoupání jsou pro dálnici nepřípustné. Stará silnice by se vlastně musela úplně zbourat, v její trase postavit dálnici a podél dálnice ještě i doprovodnou komunikaci. Napojení na dálnici D1 by však již nemohlo být u Mirošovic, jako je nyní. Už tenkrát byla dálniční křižovatka postavena v těsné blízkosti obce a přivaděč brutálně přetnul Mirošovice. Propojení dvou dálnic vyžaduje rozsáhlou křižovatku a pro tu není nikde v okolí tolik místa. Ke všemu, i současná silnice I/3 přetíná údolí Sázavy.

Nová křižovatka s D1 a přestavba silnice na dálnici by se ještě dala vyřešit, ale už ne přetíženost dálnice D1 do Prahy. Ta byla právě kvůli maximálnímu vytížení mezi Prahou a Mirošovicemi rozšířena na tři pruhy v každém směru. Jenže ani to už nestačí. Je jisté, že současnou zátěž D1 v tomto úseku významně způsobuje napojení hlavního tahu z Jižních Čech. Řešením je pak vést dálnici D3 samostatně podél staré budějovické silnice II/603. Sice je to také Posázavím, ale ne přímo jeho srdcem. Jen jeho úzkou okrajovou částí, kterou je možné překonat tunely a zářezy. Navíc, stará silnice II/603 je také přetížena a vyžaduje náhradu. Napojení na rychlostní okruh R1 okolo Prahy by tak bylo možné ve stejném místě u Jesenice, jako plánuje vládní varianta.

Další variantou, či spíše alternativou, je nestavět do Jižních Čech dálnici D3, ale namísto ní vést z Prahy rychlostní silnici R4. Tato alternativa sice řeší mnohé, např. vyhýbá se Posázaví, využívá stávající čtyřproudové úseky R4 a I/21 u Písku, a vede tranzit do Rakouska téměř po stejně dlouhé trase. Ale bohužel zase neřeší kvalitní propojení aglomerace podél silnice I/3. Neboť spojení se světem nechtějí jen České Budějovice, ale i Táborsko, Benešovsko a další města na trase. Proto by se tudy stejně musela nějaká rychlostní komunikace dálničního typu postavit i kdyby vedl hlavní tah přes Písek.

U výstavby dálnice tedy již nyní hrozí, že různými bojkoty nebude moci být stavěna v časovém plánu a některé úseky nebudou moci být postaveny i dlouhé roky. Zřejmě to nakonec dopadne tak, že dálnice bude bez větších problémů dostavěna z Českých Budějovic pouze k Nové Hospodě a odtud se po staré silnici bude pokračovat do Prahy stejně jako dnes. Možná, že jen tímto způsobem se nakonec dokáže, zda-li je vůbec nutné dálnici přes Posázaví stavět.

autor © Jan Slovík , 2. ledna 2002.

článek doplněn o nová fakta 5. května 2005.

Rozestavěné a připravované úseky:

• Fotogalerie dálnice D3

• plán navržené trasy a její varianty /celkově 942 kB/

• Mapa Prahy se současným a plánovaným dopravním systémem (ÚDI Praha). /490 kB/ ORIGINÁL - http://www.udi-praha.cz/rocenky/rocenka01/mapy/dtjmapa4.jpg

• Diskuze

• Souhlasíte s výstavbou dálnice D3 přes Posázaví ?

• Měla by D3 vést až na hranice s Rakouskem ?

poslední změny na stránce: 27. října 2008